Poradna
Osoba se zdravotním postižením
- Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
- Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
- Vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
- Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)
- Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích
- Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
- Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích
- Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích
Co konkrétně mi parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením umožňuje?
Parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením opravňuje řidiče motorového vozidla označeného tímto průkazem stát po dobu nezbytně potřebnou s autem na místech, kde je zákaz stání, pokud tím nedojde k ohrožení bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. V jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, mohou vozidla označená parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením vjíždět i tam, kde je značka zákaz vjezdu omezena dodatkovými tabulkami: jen zásobování, mimo zásobování, jen dopravní obsluha a mimo dopravní obsluhy. V jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, mohou vozidla označená parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením vjíždět i do oblasti označené dopravní značkou pěší zóna. Na vyhrazeném parkovišti pro vozidlo označené parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením je vozidlům bez tohoto označení zakázáno zastavení a stání.
Je nutná fyzická přítomnost osoby, které byl přiznán parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením, v osobním automobilu, nebo se průkaz a výhody s ním spojené vztahují na osobní automobil?
Vozidlo lze označit parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením pouze v případě, řídí-li vozidlo nebo je-li ve vozidle přepravována osoba, která je držitelem parkovacího průkazu. Přepravovaná osoba je povinna prokázat na výzvu policisty nebo strážníka obecní policie, že je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P, který ji opravňuje k užívání vozidla označeného parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením. Parkovací průkaz lze tedy používat v jakémkoliv vozidle, kterým je zdravotně postižená osoba přepravována.
Vyplývá z přiznání parkovacího průkazu osvobození od poplatku za použití dálnice?
Výhoda osvobození od zpoplatnění pozemní komunikace při jejím užití silničním motorovým vozidlem je vázána na průkaz osoby se zdravotním postižením (ZTP či ZTP/P), nikoliv na parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením. Podle § 20a, odst. 1, písm. h) Zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích jsou držitelé průkazu ZTP (s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou) nebo průkazu ZTP/P osvobozeni od zpoplatnění pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem (poplatku za použití dálnice a rychlostní silnice), pokud držitelem silničního motorového vozidla je postižená osoba sama nebo osoba jí blízká (§ 22 Zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). V takovém případě občan dálniční známku neplatí.
Platí parkovací průkaz i mimo Českou republiku?
Parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením vydaný v ČR má od 1. 8. 2011 mezinárodní platnost v rámci celé Evropské unie (EU) a také jeho vzhled je sjednocen s kartami v ostatních členských státech. V rámci EU platí parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením především pro parkování, jelikož na ostatních výhodách přenositelných po celé EU se prozatím členské státy EU nedohodly. Je tedy vhodné ověřit si předem a následně respektovat pravidla hostitelské země.
Jak dlouho trvá vyřízení parkovacího průkazu pro osoby se zdravotním postižením?
Lhůty nejsou stanoveny, označení je vydáváno (po předložení veškerých dokladů) zpravidla na počkání.
Může mi být na základě parkovacího průkazu pro osoby se zdravotním postižením zřízeno vyhrazené parkovací místo v místě mého bydliště?
Silniční úřad (odbor dopravy) může na základě písemné žádosti osoby, které byl vydán parkovací průkaz pro OZP (je tedy držitelem průkazu ZTP či ZTP/P), vydat rozhodnutí o zřízení vyhrazeného parkoviště v místě bydliště (§ 67 odst. 9 Zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů). Zřizování vyhrazeného parkování je zakotveno v § 25 odst. 6 písm. c) bod 4 Zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a jedná se o tzv. zvláštní užívání komunikací (dálnice, silnice a místní komunikace), tedy užívání komunikací jiným způsobem, než pro které jsou obecně určeny. Přestože Zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu ve svém § 67 přiznává právo žádat o vyhrazené parkování všem držitelům průkazu ZTP nebo ZTP/P bez ohledu na povahu jejich zdravotního postižení, žadateli se zdravotním postižením nemusí být vyhověno v případě, pokud existuje objektivní překážka, proč nelze vyhrazené parkování zřídit. V tomto případě je poté nutné posuzovat užitečnost vyhrazeného parkoviště pro žadatele a existenci dalších relevantních možností využitelných namísto vyhrazeného parkování (např. možnost parkování v garáži či na vlastním pozemku před domem apod.). O vyhrazené parkovací místo v místě bydliště lze zažádat na odboru dopravy obce s rozšířenou působností. K vyhrazenému místu se vztahuje více poplatků - např. za vydání povolení ke zvláštnímu užívání dálnice, silnice a místní komunikace (ke zřízení vyhrazeného parkovacího místa), za užívání veřejného prostranství a za vyznačení místa dopravní značkou i vodorovným dopravním značením. Podle Zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, je pro držitele průkazu ZTP nebo ZTP/P osvobozeno povolení ke zřízení parkovacího místa (poplatek za vydání povolení ke zvláštnímu užívání dálnice, silnice a místní komunikace). Totožně podle § 4 odst. 3 Zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, neplatí osoby zdravotně postižené poplatek za užívání veřejného prostranství spočívajícího ve vyhrazení trvalého parkovacího místa. Žadatel hradí pouze poplatek za vyznačení místa, vlastní značení provádí odbor dopravy nebo si ho lze dojednat u soukromé firmy.
Kdo má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením?
Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší jednoho roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace včetně osob s poruchou autistického spektra. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než jeden rok.
Průkaz osoby se zdravotním postižením se poskytuje ve třech stupních; jak se jednotlivé stupně od sebe liší?
Označení průkazu jednotlivými symboly (průkaz TP, ZTP, ZTP/P) se odvíjí od míry funkčního postižení pohyblivosti a orientace. Při posuzování schopnosti pohyblivosti a orientace se hodnotí zdravotní stav a funkční schopnosti fyzické osoby, zda jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, zda jde o podstatné omezení schopnosti pohyblivosti nebo orientace a závažnost funkčního postižení. Zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením (průkazu OZP) přesně definuje příloha č. 4 vyhlášky č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. U zdravotního stavu, který není uveden v prováděcím právním předpise, se hodnotí, kterému ze zdravotních stavů v něm uvedených funkční postižení odpovídá nebo je s ním funkčními důsledky srovnatelné.
Kdo má nárok na průkaz TP?
Nárok na průkaz OZP označený symbolem TP (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy je osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy je osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru.
Kdo má nárok na průkaz ZTP?
Nárok na průkaz OZP označený symbolem ZTP (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže.
Kdo má nárok na průkaz ZTP/P?
Nárok na průkaz OZP označený symbolem ZTP/P (průkaz ZTP/P) má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru.
Jaké výhody plynou z přiznání jednotlivých typů průkazů OZP?
Osoby, které jsou držiteli průkazu osoby se zdravotním postižením, mohou v závislosti na typu průkazu uplatňovat širokou škálu výhod a čerpat benefity, které jim garantují jednotlivé právní předpisy (např. zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů aj.) či soukromé subjekty (např. slevy na telefon, zemní plyn a odběr elektrické energie, sleva ze vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní akce apod.). Osoba, která je držitelem průkazu TP, má nárok na vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob (s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky), a nárok na přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání (za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb, ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních). Osoba, která je držitelem průkazu ZTP, má nárok na výhody uvedené u průkazu TP včetně nároku na bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem a slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy. Osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, má nárok na výhody uvedené u průkazu TP a ZTP včetně nároku na bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě a bezplatnou dopravu vodícího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomá, pokud ji nedoprovází průvodce.
Kde je možné o průkaz osoby se zdravotním postižením požádat?
Od počátku roku 2014 je možné průkaz osoby se zdravotním postižením získat pouze na základě samostatného řízení a posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). Řízení o přiznání průkazu OZP se zahajuje na základě písemné žádosti žadatele / zákonného zástupce žadatele / opatrovníka aj. podané na tiskopisu Ministerstva práce a sociálních věcí na kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce České republiky. Ve formuláři je mimo jiné zapotřebí označit praktického lékaře, u něhož je žadatel o průkaz osoby se zdravotním postižením registrován. Po podání žádosti o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením požádá krajská pobočka Úřadu práce České republiky příslušnou OSSZ o posouzení schopnosti pohyblivosti a orientace žadatele o tento průkaz. Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením trvá po dobu platnosti výsledku posouzení (zdravotního posudku) schopnosti pohyblivosti a orientace žadatele o průkaz; platnost tohoto výsledku posouzení může být časově omezena nebo je bez časového omezení.
Pokud mi bude průkaz OZP přiznán, co potřebuji k jeho vydání?
Krajská pobočka úřadu práce vydá průkaz osoby se zdravotním postižením po předložení fotografie a zaplacení správního poplatku (např. 30 Kč za vydání průkazu OZP včetně vydání nového průkazu z důvodu změn údajů uvedených na průkaze, 200 Kč za vydání průkazu OZP náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený nebo odcizený aj.). Současně s vydáním průkazu osoby se zdravotním postižením krajská pobočka úřadu práce určí dobu platnosti tohoto průkazu jako veřejné listiny. Doba platnosti průkazu osoby se zdravotním postižením jako veřejné listiny je nejvýše pět let u osob do 18 let věku a nejvýše deset let u osob starších 18 let věku; tato doba nemůže být delší, než je doba, po kterou trvá nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením.
Kam se mohu obrátit, pokud nesouhlasím s rozhodnutím stran průkazu OZP?
Odvolacím orgánem při zamítnutí žádosti o průkaz OZP / přiznání určitého typu průkazu OZP je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV ČR). Odvolání se podává prostřednictvím krajské pobočky úřadu práce, která napadené rozhodnutí vydala, ve lhůtě do 15 dnů od doručení rozhodnutí.
K jaké životní situaci se tato dávka vztahuje?
Příspěvek na mobilitu je opakující se (měsíční) nároková dávka určená osobám se zdravotním postižením ke zmírnění sociálních důsledků jejich zdravotního postižení a k podpoře jejich sociálního začleňování. Je zaměřena na snížení cestovních nákladů při pravidelném dojíždění osoby se zdravotním postižením.
Kdo má nárok na příspěvek na mobilitu?
Na příspěvek na mobilitu má nárok osoba starší jednoho roku, která je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením II. či III. stupně (průkaz ZTP nebo ZTP/P) a která se opakovaně v kalendářním měsíci za úhradu dopravuje nebo je dopravována a nejsou jí poskytovány pobytové sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v domově pro osoby se zdravotním postižením, v domově pro seniory, v domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče (podmínky musí být splněny kumulativně po celý kalendářní měsíc).
Jak se postupuje v případě umístění osoby do pobytové služby?
Při využívání pobytových sociálních služeb v domově pro osoby se zdravotním postižením, v domově pro seniory, v domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavním je možné příspěvek na mobilitu přiznat z důvodů hodných zvláštního zřetele na základě individuálního posouzení příslušného kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce České republiky. Nezbytné je samozřejmě paralelní splnění i ostatních podmínek pro přiznání příspěvku.
Jakým způsobem osoba prokazuje, že se opakovaně v kalendářním měsíci dopravuje za úhradu?
Splnění této podmínky žadatel prokazuje čestným prohlášením, které je součástí žádosti o příspěvek na mobilitu.
Jaká je výše příspěvku na mobilitu?
Výše příspěvku na mobilitu činí 500 Kč za kalendářní měsíc a vyplácí se zpětně (do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který náleží). Žádost o příspěvek na mobilitu obsahuje i určení četnosti výplaty dávky – měsíčně či splátkou vždy za tři kalendářní měsíce.
Kde je možné o příspěvek na mobilitu požádat a jaké doklady k podání potřebuji?
Řízení o příspěvku na mobilitu se zahajuje na základě podané žádosti (tiskopis Ministerstva práce a sociálních věcí ČR) na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce České republiky podle místa trvalého bydliště žadatele. Nezbytnou součástí je kromě žádosti o příspěvek na mobilitu i předložení průkazu totožnosti. Není-li žadatel ještě držitelem průkazu označeného symbolem ZTP či ZTP/P ani dosud o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením nepožádal, současně s podáním žádosti o příspěvek na mobilitu je nutné podat i žádost o průkaz osoby se zdravotním postižením.
Kam se mohu obrátit, pokud nesouhlasím se zamítnutím příspěvku na mobilitu?
Proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o příspěvek na mobilitu či jeho odejmutí můžete podat odvolání do 15 dnů od doručení rozhodnutí k Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR prostřednictvím úřadu, který o dávce rozhodl.
Kdo je považován za osobu se zdravotním postižením?
Podle § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, jsou osobami se zdravotním postižením (OZP) fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v I., II. a III. stupni (osoba s těžším zdravotním postižením) nebo zdravotně znevýhodněnými (OZZ). Za osoby se zdravotním postižením se považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již invalidní nejsou, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení.
Kategorie osob se zdravotním postižením existovala již v minulosti, byla však zrušena. Jedná se o její obnovení?
Ano, kategorie OZZ byla zrušena s účinností od 1. 1. 2012. Od roku 2012 dále se již tento statut více nepřiznával, pouze dobíhala platnost původně vydaných rozhodnutí. K obnovení statusu osoby se zdravotním znevýhodněním došlo opět od 1. 1. 2015 s cílem zatraktivnit zaměstnávání OZZ a jejich uplatnění na trhu práce (podpora zaměstnávání OZZ prostřednictvím poskytování příspěvků zaměstnavatelům ze strany úřadu práce, možnost zápočtu OZZ pro účely plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením).
Jak je definována kategorie osob zdravotně znevýhodněných?
Osobou zdravotně znevýhodněnou (OZZ) je fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci či kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, a tím i schopnost pracovního uplatnění.
Jaké výhody plynou z přiznání statusu osoby zdravotně znevýhodněné?
Posouzení a přiznání statusu osoby zdravotně znevýhodněné s sebou nenese (na rozdíl od přiznání invalidního důchodu I., II. a III. stupně) žádný nárok na finanční kompenzaci (peněžní příspěvek či dávka) důsledků zdravotního postižení. Uznání osoby zdravotně znevýhodněné má vztah k dokladování důvodů nemožnosti vykonávat práci v určitém pracovním prostředí, pracovním provozu nebo na nevyhovujících pracovních pozicích včetně možnosti nárokování určitých úlev na zaměstnávání OZZ ze strany jejich zaměstnavatelů. Hlavním účelem uznání statusu OZZ je podpora zaměstnávání těchto osob a jejich uplatnění na trhu práce.
Kde si mohu o přiznání statusu osoby se zdravotním postižením / osoby zdravotně znevýhodněné požádat?
Na osoby, které jsou uznány invalidními v I., II. nebo III. stupni podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se automaticky pohlíží jako na osoby se zdravotním postižením (OZP). To platí i pro osoby, kterým Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) invalidní důchod nevyplácí z důvodu nesplnění podmínky potřebné doby důchodového pojištění. Tito lidé tedy o status OZP nežádají. Řízení o uznání OZZ lze zahájit na základě písemné žádosti fyzické osoby na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa trvalého bydliště občana (uvádí se jméno, příjmení, datum narození, adresa a podpis žadatele včetně označení ošetřujícího lékaře a jeho sídla). Žádost podává občan starší 15 let, který ukončil povinnou školní docházku, jenž má z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu omezenou schopnost uplatnit se na trhu práce. Za osobu mladší 15 let může žádost podat pouze její zákonný zástupce. Rozhodnutí vydává příslušná OSSZ do 30 dnů od doručení žádosti (lhůta se však prodlužuje o 45 dní nezbytných pro vydání posudku včetně možného prodloužení po dobu došetřování rozhodných skutečností).
Vyplývají pro mě nějaké povinnosti během řízení o přiznání statusu OZZ?
Žadatel o status OZZ je povinen se na písemnou výzvu OSSZ podrobit vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření včetně doplnění údajů o dosaženém vzdělání, zkušenostech a znalostech a předchozích výdělečných činnostech (povinnost vyplnit tzv. profesní dotazník).
Jak se status OZZ či OZP prokazuje?
Status OZZ se prokazuje buď rozhodnutím (s vyznačením nabytí právní moci), nebo potvrzením, které na žádost občana vydá příslušná OSSZ. Status OZP se prokazuje buď posudkem o invaliditě, nebo potvrzením vydaným příslušnou OSSZ.
Jaká je doba platnosti statusu OZZ?
Status OZZ je platný do dne vyznačeného na posudku, resp. rozhodnutí. Doba platnosti se stanovuje zpravidla na tři až pět let, může však být i na dobu neurčitou. Status OZZ se automaticky neobnovuje, občan o něj musí znovu požádat (ideálně s předstihem před termínem skončení jeho platnosti).
Existují nějaké opravné prostředky, nebudu-li souhlasit s rozhodnutím OSSZ?
Odvolacím orgánem při zamítnutí žádosti (nesprávném posouzení / odejmutí statusu OZZ ) je Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Odvolání se podává prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení, která rozhodnutí vydala, ve lhůtě do 15 dnů od doručení rozhodnutí.
Existuje nějaká vazba mezi průkazem osoby se zdravotním postižením a statusem OZP?
Nikoliv. Uznání OZP (invalidity nebo OZZ) neznamená, že se osoba automaticky stane držitelem průkazu OZP přiznávaného podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (průkaz TP, ZTP a ZTP/P). Průkaz OZP je možné získat pouze v rámci samostatném řízení, které lze zahájit na základě žádosti podané u příslušného kontaktního pracoviště krajské pobočky úřadu práce ČR.
Můj zdravotní stav vyžaduje pořízení kompenzační pomůcky, která ale není hrazena ze zdravotního pojištění. Mohu na její pořízení čerpat nějakou dávku?
Ano, v této situaci je možné žádat o příspěvek na zvláštní pomůcku, který je jednou z dávek určených osobám se zdravotním postižením ke zmírnění sociálních důsledků jejich zdravotního postižení a k podpoře jejich sociálního začleňování. Existuje ve dvou formách, jako příspěvek na zvláštní pomůcku, anebo jako příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení motorového vozidla nebo speciálního zádržního systému.
Kdo má nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku?
Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí nebo těžké sluchové postižení anebo těžké zrakové postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (tj. zdravotního stavu, který trvá nebo má trvat déle než 1 rok). Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení motorového vozidla nebo speciálního zádržního systému má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Zdravotní stavy odůvodňující a vylučující (kontraindikace) přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku jsou uvedeny v příloze k Zákonu č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Podmínkou pro poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku dále je, že osoba je starší 3 let (při poskytování příspěvku na pořízení motorového vozidla, schodolezu, stropního zvedacího systému, svislé zdvihací plošiny, šikmé zvedací plošiny, schodišťové sedačky nebo na úpravu bytu), 15 let (je-li poskytován na pořízení vodicího psa), 1 roku v ostatních případech (ostatní pomůcky). Zvláštní pomůcka musí umožnit osobě sebeobsluhu nebo ji potřebuje k realizaci pracovního uplatnění, k přípravě na budoucí povolání, k získávání informací, vzdělávání anebo ke styku s okolím.
Příspěvek na zvláštní pomůcku nelze poskytnout, jestliže zvláštní pomůcka je zdravotnickým prostředkem, který je plně/částečně hrazen z veřejného zdravotního pojištění anebo je osobě zapůjčen příslušnou zdravotní pojišťovnou.
O jaké pomůcky se konkrétně jedná?
Seznam druhů a typů zvláštních pomůcek určených osobám se zdravotním postižením, na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek na zvláštní pomůcku, je stanoven v příloze č. 1 Vyhlášky č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.
Příspěvek na zvláštní pomůcku lze poskytnou i na pomůcku, která je srovnatelná s druhy a typy zvláštních pomůcek uvedených ve vyhlášce. Mezi zvláštní pomůcky určené osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí patří např. dodatečná úprava motorového vozidla, stavební práce spojené s uzpůsobením koupelny a WC, stavební práce spojené s rozšířením dveří v bytě, speciální komponenty osobního počítače aj. Mezi zvláštní pomůcky určené těžce zrakově postiženým osobám patří např. kalkulátor s hlasovým výstupem, digitální čtecí přístroj pro nevidomé s hlasovým výstupem, vodicí pes, psací stroj pro nevidomé, elektronická orientační pomůcka pro zrakově postižené a hluchoslepé, indikátor barev pro nevidomé, digitální zvětšovací lupa aj. Mezi zvláštní pomůcky určené těžce sluchově postiženým osobám patří např. signalizace bytového/domovního zvonku, elektronická orientační/komunikační pomůcka pro zrakově postižené a hluchoslepé, signalizace telefonního zvonění či výstražných jevů aj. Příloha č. 2 Vyhlášky č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, zároveň definuje např. i dovednosti vodicího psa.
Jaké zdravotní stavy vylučují přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku?
Tyto zdravotní stavy přesně definuje příloha k Zákonu č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Jedná se o duševní poruchy, poruchy chování a poruchy intelektu se závažnou poruchou, s narušením rozpoznávacích a ovládacích schopností, stavy závislosti na návykové látce nebo návykových látkách, způsobují-li nemožnost užívání pomůcky; hluchoněmost; (tato kontraindikace platí jen ve vztahu k vodicímu psovi); těžká polyvalentní alergie a alergie na zvířecí srst (tato kontraindikace platí jen ve vztahu k vodicímu psovi).
V jaké výši jsou jednotlivé příspěvky stanoveny?
Při stanovování výše příspěvku na zvláštní pomůcku se rozlišuje, zda jde o pomůcku v ceně do nebo přes 10 000 Kč a zda se jedná o motorové vozidlo. Způsob stanovení výše příspěvku na zvláštní pomůcku je následující - na pořízení zvláštní pomůcky v ceně nižší než 10 000 Kč se příspěvek na zvláštní pomůcku poskytne jen osobě, která má příjem (příjem s ní společně posuzovaných osob) nižší než 8násobek životního minima jednotlivce nebo životního minima společně posuzovaných osob (z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména žádá-li osoba opakovaně o příspěvek na různé zvláštní pomůcky, jejichž cena je nižší než 10 000 Kč, lze příspěvek poskytnout i při vyšším příjmu). Výše příspěvku na zvláštní pomůcku se stanoví tak, aby spoluúčast osoby činila 10 % z předpokládané nebo již zaplacené ceny zvláštní pomůcky, nejméně však 1 000 Kč. Výše příspěvku na pořízení zvláštní pomůcky, jejíž cena je vyšší než 10 000 Kč, se stanoví tak, aby spoluúčast osoby činila 10 % z předpokládané nebo již zaplacené ceny zvláštní pomůcky. Jestliže osoba nemá dostatek finančních prostředků ke spoluúčasti ve výši 10 %, krajská pobočka Úřadu práce České republiky určí nižší míru spoluúčasti (s přihlédnutím k míře využívání zvláštní pomůcky, k příjmu osoby a příjmu osob s ní společně posuzovaných a k celkovým sociálním a majetkovým poměrům), minimálně však 1 000 Kč.
Je výše příspěvku nějak omezena?
Ano, maximální výše příspěvku na zvláštní pomůcku činí 350 000 Kč, s výjimkou příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení svislé zdvihací plošiny nebo šikmé zvedací plošiny, jehož maximální výše činí 400 000 Kč. Maximální výše příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového vozidla činí 200 000 Kč. Přitom platí, že součet vyplacených příspěvků na zvláštní pomůcku nesmí v 60 kalendářních měsících po sobě jdoucích přesáhnout částku 800 000 Kč nebo 850 000 Kč, jestliže byl v této době poskytnut příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení svislé zdvihací plošiny nebo šikmé zvedací plošiny. Od vyplacených částek se při určování součtu odečítají částky, které osoba v tomto období vrátila nebo jejichž vrácení bylo prominuto. Příspěvek se poskytuje na zvláštní pomůcku v základním provedení, které osobě vzhledem k jejímu zdravotnímu postižení plně vyhovuje a splňuje podmínku nejmenší ekonomické náročnosti.
Kde mohu tuto záležitost (podání žádosti o příspěvek na zvláštní pomůcku) řešit?
Řízení se zahajuje na základě podané žádosti o příspěvek na zvláštní pomůcku na Úřad práce České republiky - krajskou pobočku, resp. kontaktní pracoviště dle místa trvalého pobytu žadatele. K žádosti je nutné doložit průkaz totožnosti (u dětí do 15 let rodný list), doklad o výši čtvrtletních příjmů - příspěvek na zvláštní pomůcku za kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu měsíci, ve kterém osoba podává žádost o přiznání dávky (za žadatele i společně posuzované osoby), popř. další doklady dle situace (viz informace na konci samotné žádosti). Na základě podané žádosti pak požádá krajská pobočka Úřadu práce ČR příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení / Městskou správu sociálního zabezpečení Brno / Pražskou správu sociálního zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ) podle místa trvalého bydliště oprávněné osoby o vypracování posudku zdravotního stavu žadatele. Posudkový lékař příslušné OSSZ/MSSZ/PSSZ přitom vychází z lékařských zpráv a posudků o zdravotním stavu od ošetřujícího (praktického) lékaře žadatele.
Co když mi žádost bude zamítnuta?
Proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o příspěvek na zvláštní pomůcku nebo rozhodnutí o přiznání příspěvku (v případě nesouhlasu s výší přiznaného příspěvku) je možné podat odvolání do 15 dnů od doručení rozhodnutí, a to k Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR prostřednictvím úřadu, který rozhodl. V případě neúspěchu odvolání máte dále možnost podat správní žalobu k příslušnému krajskému soudu dle místa trvalého bydliště. Žalobu lze podat do dvou měsíců od data doručení rozhodnutí z odvolacího řízení.
Jakým způsobem lze ukončit pracovní poměr?
Pracovní poměr může být dle § 48 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce rozvázán jen
- a) dohodou
- b) výpovědí
- c) okamžitým zrušením
- d) zrušením ve zkušební době
Pracovní poměr na dobu určitou končí také uplynutím sjednané doby. K ukončení pracovního poměru tedy může dojít buď jednostranným právním úkonem jednoho z účastníků pracovní smlouvy - výpovědí ze strany zaměstnance/zaměstnavatele, nebo dohodou mezi oběma účastníky. Dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec (§ 49 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem. Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná a každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru. Výpověď z pracovního poměru (§ 50 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Zaměstnanec naopak může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn. Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce. Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce.
Z jakých důvodů je zaměstnavatel se mnou oprávněn rozvázat pracovní poměr?
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů uvedených v § 52 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (obecně se rozlišují do tří skupin - důvody organizační, zdravotní a na straně zaměstnance), jinak je výpověď neplatná. Zaměstnavatel může se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr výpovědí, pokud:
- a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část
- b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část
- c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách
- d) nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice
- e) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost
- f) nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil
- g) jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi
- h) poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance (povinnost dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného - zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek)
Existují nějaké situace, v nichž zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru?
Ano, ochranný institut zákazu výpovědi je upraven v § 53 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Zaměstnavatel nesmí dát výpověď pracovníkovi (zaměstnanci), na kterého se vztahuje ochranná doba, to je
- a) v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, pokud si tuto neschopnost úmyslně nepřivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostřední následek opilosti zaměstnance nebo zneužití návykových látek, a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu lázeňského léčení až do dne jejich ukončení; při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování
- b) při výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení ode dne, kdy byl zaměstnanci doručen povolávací rozkaz, po dobu výkonu těchto druhů vojenské činné služby, až do uplynutí 2 týdnů po jeho propuštění z těchto druhů vojenské činné služby
- c) v době, kdy je zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce (výkon funkce poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu, senátora Senátu Parlamentu, člena zastupitelstva územního samosprávného celku nebo přísedícího)
- d) v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou
- e) v době, kdy je zaměstnanec, který pracuje v noci, uznán na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb dočasně nezpůsobilým pro noční práci
- f) v době, kdy zaměstnanec poskytuje dlouhodobou péči (dle § 41 a § 41c Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění) se souhlasem zaměstnavatele, v době, kdy ošetřuje dítě mladší než 10 let nebo jiného člena domácnosti a v době, kdy pečuje o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v Zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
V případě, že byla výpověď dána již před vznikem ochranné doby a výpovědní lhůta (doba) by tak skončila během ní, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává - výpovědní doba se zastavuje a pokračuje až po uplynutí ochranné doby. Pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.
Dostal jsem lepší pracovní nabídku. Existuje nějaká možnost, jak ukončit pracovní poměr bez nutnosti dodržet výpovědní lhůtu?
Jedinou možností pro skončení pracovního poměru ze dne na den je okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance dle § 56 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže,
- a) podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce (s ohledem na jeho zdravotní stav, schopnosti, kvalifikaci aj.), nebo
- b) zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti
Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby.
Má i zaměstnavatel možnost okamžitého zrušení pracovního poměru se zaměstnancem?
Ano, zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy,
- a) byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců,
- b) porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem (např. podvod s docházkou, delší neomluvená absence, přijetí hodnotného daru od obchodního partnera, porušení mlčenlivosti o osobních údajích, zneužívání internetu v pracovní době apod.)
Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží. Zaměstnavatel nesmí okamžitě zrušit pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na mateřské dovolené, zaměstnancem nebo zaměstnankyní, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.
Zaměstnavatel mi ke konci zkušební doby oznámil, že pro mne již nemá práci. Může se mnou takto ukončit pracovní poměr?
§ 66 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce pamatuje i na zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější.
Mám sjednaný pracovní poměr na dobu určitou a onemocněla jsem. Předpokládám správně, že se mnou vzhledem k dočasné pracovní neschopnosti zaměstnavatelem pracovní poměr ukončit nemůže?
Bohužel, pracovní poměr na dobu určitou končí vždy uplynutím sjednané doby. Uplynutím sjednané doby pracovní poměr skončí bez ohledu na to, jestli jste např. v dočasné pracovní neschopnosti, těhotná nebo na mateřské dovolené (na skončení pracovního poměru na dobu určitou nemá nemoc žádný vliv). Byla-li doba trvání tohoto pracovního poměru omezena na dobu konání určitých prací, je zaměstnavatel povinen upozornit zaměstnance na skončení těchto prací včas, zpravidla alespoň 3 dny předem. Pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou (§ 65 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce).
Zaměstnavatel mi chce prodloužit pracovní poměr opětovně „pouze“ na dobu určitou (na další rok). Má na to právo?
Ano. Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami dle § 39 odst. 2 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše 2x (pracovní poměr na dobu určitou lze uzavřít maximálně 3x a vždy maximálně na období 3 let). Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží.
Dostala jsem výpověď pro nadbytečnost, mám v takovém případě nárok na odstupné?
Odstupné představuje jednorázový příspěvek uvolňovanému zaměstnanci, jde o určitou formu odškodnění za ztrátu zaměstnání bez vlastního zavinění. V určitých případech má zaměstnanec při ukončení pracovního poměru nárok na odstupné přímo ze zákona (§ 67 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce). Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) (tzn. ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část a stane-li se zaměstnanec nadbytečným) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně
- a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok
- b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky
- c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky
- d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4 (převod práce přesčas odpracované v kontu pracovní doby do pracovní doby v následujícím vyrovnávacím období)
Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.
Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) (tzn. nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Byl-li se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr, protože nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo pro onemocnění nemocí z povolání, a zaměstnavatel se zcela zprostí své povinnosti podle § 270 odst. 1, odstupné zaměstnanci nepřísluší. Zaměstnavatel se zprostí povinnosti zcela, prokáže-li, že vznikla tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy.
Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek. Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.
Jaký má vliv odstupné na případnou podporu v nezaměstnanosti?
Dle § 44a Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání (registrovanému na Úřadu práce ČR), kterému bylo z posledního zaměstnání vyplaceno odstupné, odbytné nebo odchodné, podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, odbytného nebo odchodného. To znamená, že čerpání podpory v nezaměstnanosti se odloží až na měsíce, které nepokrývá odstupné (podpora v nezaměstnanosti se přitom nekrátí).
Má výpověď ze strany zaměstnance vliv na případnou podporu v nezaměstnanosti?
Ano. V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu (tj. nezbytná osobní péče o dítě ve věku do 4 let, nezbytná osobní péče o fyzickou osobu, která se považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II., III. nebo IV. stupni, pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby, zdravotní důvody, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání atd.) ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, má nárok na podporu v nezaměstnanosti ve „snížené sazbě“ (procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu).
Mám za to, že můj pracovní poměr byl rozvázán neplatně. Mohu se nějak bránit?
Dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Náhrada přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru (§ 69 odst. 1 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce). V případě, pokud zaměstnanec nebo zaměstnavatel nesouhlasí s rozvázáním pracovního poměru, musí se vyslovení neplatnosti tohoto jednání domáhat u příslušného soudu. Dle § 72 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.