Sociální poradna

• Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
• Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění

Jaké jsou podmínky nároku na ošetřovné?
Nárok na ošetřovné má zaměstnanec (muž i žena), který je v době vzniku potřeby ošetřování/péče účasten nemocenského pojištění a nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu ošetřování dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo ošetřování jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou. Dávka dále náleží i zaměstnanci, který nemůže pracovat z důvodu péče o dítě mladší 10 let, protože školské zařízení, škola nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události či dítě nemůže do tohoto zařízení docházet pro nařízenou karanténu. Poslední situací pro poskytování ošetřovného je, že fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace zákonem stanovené (pojištěnec byl přijat k poskytnutí lůžkové péče nebo mu byla na základě veřejného zdravotního pojištění poskytnuta komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče; pojištěnec byl přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého k poskytnutí lůžkové péče), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

Váže zákon nárok na ošetřovné na sdílení společné domácnosti?
Ano. Podmínkou nároku na ošetřovné je, že ošetřovaná osoba žije se zaměstnancem ve společné domácnosti. Domácností se přitom rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. V případě rozvodu manželství a svěření dítěte soudem do společné nebo do střídavé péče obou rodičů se za domácnost považuje domácnost každého z těchto rodičů (to znamená, že podmínka společné domácnosti se nevyžaduje při péči v případě ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let rodičem).

V jaké situaci nárok na ošetřovné nevzniká?
Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek. To neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace zákonem stanovené (pojištěnec byl přijat k poskytnutí lůžkové péče nebo mu byla na základě veřejného zdravotního pojištění poskytnuta komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče; pojištěnec byl přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého k poskytnutí lůžkové péče), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

Mají všechny skupiny zaměstnanců automaticky nárok na ošetřovné?
Některé skupiny pojištěnců nemají vzhledem k charakteru vykonávané činnosti na ošetřovné nárok (např. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, zahraniční zaměstnanci, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin apod.). Nárok na výplatu ošetřovného nemá zaměstnanec v době prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

Lze se v rámci ošetřování člena rodiny v péči vystřídat?
Ano. V témže případě ošetřování (péče) náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v témže případě ošetřování (péče) vystřídají. Vystřídání je možné jen jednou. Změna druhu onemocnění (diagnózy) se nepovažuje za nový případ ošetřování.

Jak dlouho se ošetřovné poskytuje?
Podpůrčí doba u ošetřovného činí nejdéle 9 kalendářních dnů a nejdéle 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance (tj. svobodný, rozvedený, ovdovělý, nežije-li s druhem/družkou nebo registrovaným partnerem aj.), který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, jež neukončilo povinnou školní docházku. Podpůrčí doba u ošetřovného počíná od prvního dne potřeby ošetřování nebo péče. Vznikne-li potřeba ošetřování (péče) dnem, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná podpůrčí doba následujícím kalendářním dnem.

Jaká je výše ošetřovného?
Výše ošetřovného za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se pro účely ošetřovného stanovuje stejným způsobem jako při výpočtu nemocenského.

Bude mi vypláceno ošetřovné v případě, že bude ošetřovaná osoba hospitalizována?
Nikoliv, běh podpůrčí doby se u ošetřovného zastaví po dobu poskytování zdravotních služeb ošetřované osobě u poskytovatele lůžkové péče.

Jaký je postup pro uplatnění nároku na ošetřovné?
Ošetřující lékař osoby, která onemocněla (v případě nařízení karantény i orgán ochrany veřejného zdraví), rozhoduje o vzniku potřeby ošetřování a následně na předepsaných tiskopisech vydává rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování, rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování, potvrzení o potřebě péče a potvrzení o trvání potřeby ošetřování. U těchto tiskopisů nesmí být zřetelná či dohledatelná diagnóza ani její statistická značka. Prostřednictvím vyplněného tiskopisu „Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče)“ uplatňuje zaměstnanec, popř. jiná osoba na základě plné moci zaměstnance, u svého zaměstnavatele nárok na ošetřovné. Tiskopisy „Rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování (péče)“ nebo „Potvrzení o trvání potřeby ošetřování (péče)“ jsou nezbytné pro výplatu dávky a zaměstnanec jimi dokládá trvání potřeby ošetřování. Zmíněné tiskopisy předává zaměstnanec neprodleně svému zaměstnavateli, který je poté společně s tiskopisem „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ postoupí příslušné OSSZ/MSSZ/PSSZ.

Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují?
Ve sporných případech o dávce rozhoduje Okresní správa sociálního zabezpečení / Městská správa sociálního zabezpečení Brno / Pražská správa sociálního zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ). Proti jejímu rozhodnutí lze podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání. Odvolání se podává prostřednictvím OSSZ/MSSZ/PSSZ, která rozhodnutí vydala, a rozhoduje o něm Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Čekáme narození potomka, jaké jsou podmínky poskytování rodičovského příspěvku?
Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do doby, kdy byla na rodičovském příspěvku z důvodu péče o totéž nejmladší dítě v rodině  vyplacena celková částka 220 000 Kč, nejdéle však do 4 let věku tohoto dítěte. V případě, že nejmladším dítětem v rodině jsou 2 či více dětí narozených současně (vícerčata), má tento rodič nárok na 1,5násobek částky 220 000 Kč (tedy částku 330 000 Kč). Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle  § 18 až § 21 Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Pokud v rodině dojde ke změně osob, které jsou pro stanovení výše rodičovského příspěvku posuzovány jako rodiče, a dojde-li tím ke "vzniku" nebo změně výše denního vyměřovacího základu, stanoví se rodičovský příspěvek podle nově splněných podmínek, a to od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž ke změně podmínek došlo.

Jaká je výše rodičovského příspěvku?
Zákon umožňuje rodiči zvolit výši rodičovského příspěvku do částky
a) nepřevyšující 7600 Kč měsíčně
b) převyšující 7600 Kč měsíčně, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7600 Kč, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně (v případě, že lze uvedený denní vyměřovací základ stanovit u obou rodičů, vychází se z toho, který je vyšší)
c) 1,5násobku částek uvedených v písmenu a) nebo b) v případě péče o vícerčata, nejvýše však do výše 1,5násobku 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně.

Jak často mohu měnit výši rodičovského příspěvku?
Volbu výše rodičovského příspěvku je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek. Tuto volbu lze měnit, nejdříve však po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích, po které byl rodičovský příspěvek vyplácen, a to i v případě, že došlo u rodičovského příspěvku ke změně oprávněné osoby. Volbu výše rodičovského příspěvku nelze provést zpětně. Volba výše rodičovského příspěvku se provádí na základě písemné žádosti oprávněné osoby na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce České republiky.

Mohu si k rodičovskému příspěvku přivydělat?
Ano, při pobírání rodičovského příspěvku rodič může výdělečnou činností zlepšovat sociální situaci rodiny. Podmínkou je však zajištění péče o dítě jinou zletilou osobou v době výdělečné činnosti.

Kde si mohu o rodičovský příspěvek požádat a jaké doklady k podání potřebuji?
"Žádost o rodičovský příspěvek" se podává na předepsaném tiskopisu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na kontaktním pracovišti krajské pobočky úřadu práce České republiky podle místa bydliště. Nezbytnou součástí je kromě žádosti i předložení průkazu totožnosti a rodného listu dítěte. Podle konkrétní situace je nezbytné případně vyplnit ještě "Potvrzení o nároku na dávky (náhrady) ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku", "Potvrzení o denním vyměřovacím základu ovlivňujícím výši rodičovského příspěvku" a „Potvrzení o návštěvě jeslí, mateřské školy nebo jiného obdobného zařízení pro děti předškolního věku“ (pokud je dítě mladší 2 let navštěvuje.

Očekáváme narození druhého dítěte, přičemž na první stále pobíráme rodičovský příspěvek. Bude nám dávka vyplácena souběžně na obě děti?
Nikoliv, rodičovský příspěvek náleží vždy na nejmladší dítě v rodině. Narodí-li se další dítě, nárok na rodičovský příspěvek na starší dítě zaniká (bez ohledu na to, zda již byla vyplacena celá částka 220 000 Kč), a to i v případě, že na narozené dítě náleží rodičovský příspěvek ihned od narození ve stejné výši, v jaké náležel doposud na starší dítě. Změnu (narození nového dítěte) je nezbytné ohlásit příslušnému úřadu, aby nevznikl na dávce přeplatek.

Může dítě, na které čerpám rodičovský příspěvek, navštěvovat mateřskou školu?
Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou a rodičovský příspěvek vám náleží, jestliže
a) dítě, které nedosáhlo 2 let věku, navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci
b) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zařízenou pro zdravotně postižené děti nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně
c) dítě zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně
d) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně a jestliže oba rodiče nebo osamělý rodič je osobou závislou na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost) podle Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
e) rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou, nejde-li o případy uvedené v písmenu a), v době, kdy je výdělečně činný nebo je žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání Docházka do uvedených zařízení se nesleduje u dětí starších 2 let.

Máme dítě se zdravotním postižením; můžeme na něj pobírat paralelně rodičovský příspěvek i příspěvek na péči?
Ano, souběh rodičovského příspěvku a příspěvku na péči je možný od 1. 12. 2012.

Jaké jsou opravné prostředky v případě, že s rozhodnutím příslušného úřadu práce nesouhlasím?
Proti rozhodnutí o zamítnutí nebo odejmutí dávky můžete podat odvolání do 15 dnů od doručení k Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR prostřednictvím úřadu, který o dávce rozhodl.

Jaké jsou podmínky pro nárok na přídavek na dítě?
Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Nárok na tuto dávku má nezaopatřené dítě, které žije v rodině, jejíž rozhodný příjem (tzn. příjem všech společně posuzovaných osob včetně rodičovského příspěvku) nepřevyšuje 2,7násobek životního minima rodiny v předchozím kalendářním čtvrtletí, než ve kterém se nárok uplatňuje. Nárok na dávku může být uplatněn tři měsíce zpětně od měsíce, za který náleží.

Kam se mohu pro vyřízení přídavku na dítě obrátit a jaké doklady k podání potřebuji?
Žádost o přídavek na dítě se podává na předepsaném tiskopisu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce České republiky podle místa trvalého bydliště. Nezbytnou součástí je kromě samotné žádosti i předložení průkazu totožnosti a u dětí do 15 let rodný list. Do doby zletilosti dítěte, tj. do 18 let, podává žádost zákonný zástupce nebo osoba, která je soudem nebo zákonem zmocněna za dítě jednat (např. pěstoun). Nezaopatřené dítě starší 18 let žádá o dávku již samo.

Jakým způsobem mám pro účely žádosti o přídavek na dítě doložit příjem svůj a své rodiny?
V souvislosti s testováním finančních příjmů rodiny (tzv. obligatorní charakter přídavku na dítě) je podle konkrétní situace nezbytné vyplnit nejen formulář „Žádost o přídavek na dítě“, ale i „Doklad o výši čtvrtletního příjmu" (pro všechny společně posuzované osoby, které v rozhodném období příjem vykazovaly), případně „Prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky“ a „Doklad o výživném poskytovaném společně posuzovanou osobou“. U nezaopatřených dětí ve věku 15-26 let je nutné ještě vyplnit „Potvrzení o studiu“, „Potvrzení o zdravotním stavu nezaopatřeného dítěte“, „Potvrzení o neschopnosti nezaopatřeného dítěte soustavně se připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz“ a konečně „Potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce pro uchazeče o zaměstnání po skončení povinné školní docházky do 18. roku věku“.

Jaká je výše přídavku na dítě?
Přídavek na dítě je poskytován ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte: do šesti let ve výši 500 Kč měsíčně, od 6 do 15 let ve výši 610 Kč měsíčně a od 15 do 26 let věku ve výši 700 Kč měsíčně. Uvedené částky přídavku na dítě náleží nezaopatřenému dítěti ve zvýšené výměře - navýšení o 300 Kč měsíčně - pokud některá ze společně posuzovaných osob má v každém kalendářním měsíci rozhodného období příjem ze závislé činnosti (pracující rodič/rodiče dítěte/dětí) alespoň ve výši částky životního minima jednotlivce (3 410 Kč), příjem ze samostatné výdělečné činnosti či z dávek nahrazující tento příjem (tzn. dávek nemocenského pojištění a důchodového pojištění, podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, příspěvku na péči o osobu do 18 let věku a rodičovského příspěvku, pokud je poskytován po vyčerpání peněžité pomoci v mateřství). Rodiny, které těchto příjmů nedosahují, budou nadále pobírat přídavek na dítě v základních částkách.

Jak je to s výplatou přídavku na dítě v případě dospělosti dítěte?
Přídavek na dítě náležející nezletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření, a to do konce kalendářního měsíce, v němž nezaopatřené dítě dovršilo zletilosti.
Má-li nezletilé nezaopatřené dítě v přímém zaopatření více osob, vyplácí se přídavek na dítě osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí krajská pobočka Úřadu práce ČR, která o přídavku na dítě rozhoduje, které z těchto osob se bude přídavek na dítě vyplácet.
Přídavek na dítě náležející zletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí tomuto dítěti, a to od splátky náležející za kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž dovršilo zletilosti.

Co znamená pojem nezaopatřené dítě?
Za nezaopatřené dítě se podle § 11 Zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce ČR jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Co znamená pojem životní minimum?
Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Životní minimum je upraveno v zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a používá se např. při zjišťování nároku na dávky, které zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích (např. přídavku na dítě nebo porodného).

Kam se mohu obrátit, pokud nesouhlasím se zamítnutím nebo odejmutím přídavku na dítě?
Proti rozhodnutí o zamítnutí nebo odejmutí dávky můžete podat odvolání do 15 dnů od doručení k Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR prostřednictvím úřadu, který o dávce rozhodl.