Sociální poradna

• Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách
• Vyhláška č.505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách
• Zákon č. 189/2016 Sb., kterým se mění Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., a Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
• Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)

Jaké jsou podmínky získání tohoto příspěvku a je určen i dětem se zdravotním postižením?

Příspěvek na péči je sociální dávka, která se poskytuje osobám starším jednoho roku věku, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (tzn. stavu, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než jeden rok a který omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb) potřebují v zákonem stanoveném rozsahu pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti – při zvládání základních životních potřeb. Mezi 10 posuzovaných základních životních potřeb patří mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost (poslední jemnovaná se nehodnotí u osob do 18 let věku). Zákon rozeznává čtyři stupně závislosti (lehká / středně těžká / těžká / úplná); jednotlivým stupňům následně odpovídá příslušná výše příspěvku, která je odlišná pro osoby do 18 let věku a osoby starší – dospělé. Odlišné hodnocení je zejména proto, že děti (osoby do 18 let) nejsou mnohé úkony schopny zvládat bez pomoci nebo dohledu z důvodu nízkého věku a tomu odpovídajícímu stavu vývoje tělesných, smyslových a duševních funkcí a praktických dovedností nutných pro péči o vlastní osobu a soběstačnost.

Kde si mohu o příspěvek na péči požádat a jak řízení probíhá?

Žádost o příspěvek na péči se podává na předepsaném tiskopisu "Žádost o příspěvek na péči" (v tištěné či elektronické podobě) Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce České republiky a již při podání je nutno uvést, jakým způsobem / kým bude / již je žadateli péče poskytována (tiskopis "Oznámení o poskytovateli pomoci"). Jedná se o označení osoby blízké (rodinný příslušník, příbuzný, známý), asistenta sociální péče (fyzická osoba, která je starší 18 let věku a je zdravotně způsobilá; jedná se o jinou než blízkou osobu, která není registrovaným poskytovatelem sociálních služeb) nebo registrovaného poskytovatele sociálních služeb (zařízení).

Vyplývají pro mne nějaké povinnosti během řízení o příspěvku na péči?

Povinností žadatele o příspěvek na péči je podrobit se sociálnímu šetření, které provede sociální pracovník Úřadu práce v domácnosti žadatele – posuzuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí (zhodnocení základních životních potřeb). Sociální šetření provádí příslušná krajská pobočka Úřadu práce ČR také v průběhu hospitalizace osoby ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče (např. v léčebně dlouhodobě nemocných), jestliže je této osobě poskytována u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů. Druhou povinností je podrobit se vyšetření zdravotního stavu pro potřeby posouzení stupně závislosti, které provede posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení na podkladě dokumentace vyžádané od praktického lékaře (nezbytné proto je, aby měl k dispozici aktuální zprávy od všech odborných lékařů, které žadatel navštěvuje), výsledku sociálního šetření, popř. z výsledků funkčních vyšetření a z vlastního vyšetření. Rozhodnutí o ne/přiznání dávky poté vydává krajská pobočka Úřadu práce.

V rámci hodnocení základních životních potřeb se u dětí do 18 let věku nezohledňuje péče o domácnost. Jak se u dětí posuzuje devět základních životních potřeb?

U osoby do 18 let věku se při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby a při hodnocení potřeby mimořádné péče porovnává rozsah, intenzita a náročnost péče, kterou je třeba věnovat posuzované osobě se zdravotním postižením, s péčí, kterou je třeba věnovat zdravé fyzické osobě téhož věku. Při stanovení stupně závislosti u osoby do 18 let věku se nepřihlíží k potřebě péče, která vyplývá z věku osoby a tomu odpovídajícímu stupni biopsychosociálního vývoje. Mimořádnou péčí se rozumí péče, která svým rozsahem, intenzitou nebo náročností podstatně přesahuje péči poskytovanou zdravé osobě téhož věku.

V souvislosti se zhoršeným zdravotním stavem (pohyblivostí) se zvýšila má závislost na pomoci rodiny, zvažuji proto podání žádosti o příspěvek na péči. Jak je u osob nad 18 let věku posuzováno zvládání základních životních potřeb?

Při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat základní životní potřeby; přitom se nepřihlíží k pomoci, dohledu nebo péči, která nevyplývá z funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Pro uznání závislosti v příslušné základní životní potřebě musí existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřebu v přijatelném standardu. Funkční schopnosti se hodnotí s využíváním zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využíváním běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení v domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku. Bližší vymezení schopností zvládat základní životní potřeby a způsob jejich hodnocení stanovuje prováděcí právní předpis (Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách).

Čeho se týkala poslední úprava Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.?

V rámci poslední novely zákona došlo jednak ke zvýšení příspěvku na péči ve IV. stupni závislosti u dospělých i dětí nevyužívajících pobytové sociální služby, jednak ke zvýšení příspěvku na péči ve III. stupni závislosti o 4000 Kč u osob nevyužívajících pobytové sociální služby. V rámci předchozích právních úprav došlo např. k nastavení podmínek pro možnost vyřízení příspěvku na péči již v době hospitalizace ve zdravotnickém zařízení, ke zvýšení pokut za poskytování nelegálních sociálních služeb (bez oprávnění k jejich poskytování), ale i k zavedení podmínek detenčního řízení v případech, kdy klient pobytové sociální služby vyjadřuje svůj vážně míněný nesouhlas s pobytem v zařízení sociálních služeb.

Jaká je výše příspěvku na péči u osob do 18 let věku a jaký počet nezvládnutých základních životních potřeb jednotlivým stupňům závislosti odpovídá?

Osoba do 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby v I. stupni (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat 3 základní životní potřeby; ve II. stupni (středně těžká závislost), není-li schopna zvládat 4 nebo 5 základních životních potřeb, ve III. stupni (těžká závislost ), pokud není schopna zvládat 6 nebo 7 základních životních potřeb a ve IV. stupni (úplná závislost ), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat 8 nebo 9 základních životních potřeb a vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby.

Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc 3300 Kč pro I. stupeň a 6600 Kč, jde-li o II. stupeň. V případě III. stupně náleží osobě 9900 Kč, pokud osobě poskytuje pomoc poskytovatel pobytových sociálních služeb (osoba využívá domov pro osoby se zdravotním postižením, domov pro seniory, chráněné bydlení, sociální službu poskytovanou ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče nebo dětský domov anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu), a částka 13 900 Kč v ostatních případech (pokud pobytové sociální služby osoba nevyužívá). Jde-li o IV. stupeň, náleží osobě 13 200 Kč, pokud osobě poskytuje pomoc poskytovatel pobytových sociálních služeb (výčet viz výše), a částka 19 200 Kč v ostatních případech (nevyužívá-li pobytové sociální služby).

Jaká je výše příspěvku na péči u osob nad 18 let věku a jaký počet nezvládnutých základních životních potřeb jednotlivým stupňům závislosti odpovídá?

Osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby v I. stupni (lehká závislost ), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat 3 nebo 4 základní životní potřeby; ve II. stupni (středně těžká závislost), není-li schopna zvládat 5 nebo 6 základních životních potřeb; ve III. stupni (těžká závislost ), pokud není schopna zvládat 7 nebo 8 základních životních potřeb a ve IV. stupni (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat 9 nebo 10 základních životních potřeb a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby.

Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc 880 Kč, jde-li o I. stupeň a 4400 Kč pro II. stupeň. V případě III. stupně náleží osobě 8800 Kč, pokud osobě poskytuje pomoc poskytovatel pobytových sociálních služeb (osoba využívá domov pro osoby se zdravotním postižením, domov pro seniory, chráněné bydlení, sociální službu poskytovanou ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče nebo dětský domov anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu), a částka 12 800 Kč v ostatních případech (pokud pobytové sociální služby osoba nevyužívá). Jde-li o IV. stupeň, náleží osobě 13 200 Kč, pokud osobě poskytuje pomoc poskytovatel pobytových sociálních služeb (výčet viz výše), a částka 19 200 Kč v ostatních případech (nevyužívá-li pobytové sociální služby).

Jak je příspěvek na péči vyplácen?

Příspěvek na péči se vyplácí měsíčně (převodem na platební účet či poštovním poukazem podle volby žadatele), a to v kalendářním měsíci, za který náleží.

Jaké jsou podmínky pro zvýšení příspěvku na péči?

Částky příspěvku na péči stanovené pro jednotlivé stupně závislosti se zvyšují o 2000 Kč za kalendářní měsíc. Zvýšení příspěvku náleží:

• a) nezaopatřenému dítěti do 18 let věku, kterému náleží příspěvek, s výjimkou
  • 1. dítěte, kterému náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ze systému dávek pěstounské péče podle Zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí,
  • 2. dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ze systému dávek pěstounské péče proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, který je stejný nebo vyšší než tento příspěvek,
  • 3. dítěte, které je v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o děti nebo mládež, a
• b) rodiči, kterému náleží příspěvek a který pečuje o nezaopatřené dítě do 18 let věku, jestliže rozhodný příjem oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných je nižší než dvojnásobek částky životního minima oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných podle Zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

Zvýšení příspěvku na péči o 2000 Kč náleží také nezaopatřenému dítěti od 4 do 7 let věku, kterému náleží příspěvek na péči ve III. stupni (těžká závislost) nebo IV. stupni (úplná závislost), s výjimkou dítěte, kterému náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ze systému dávek pěstounské péče podle Zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí; dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ze systému dávek pěstounské péče proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, který je stejný nebo vyšší než tento příspěvek, a dítěte, které je v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o děti nebo mládež.. Splňuje-li nezaopatřené dítě obě podmínky nároku na zvýšení příspěvku, náleží mu zvýšení pouze jednou.

Novela zákona zavádí možnost vyřízení příspěvku na péči již v době pobytu (hospitalizace) ve zdravotnickém zařízení. Jaké podmínky musí být konkrétně splněny?

Nárok na výplatu příspěvku vzniká podáním žádosti o přiznání příspěvku. Příspěvek může být přiznán a vyplácen nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o přiznání příspěvku; osobě, u které bylo provedeno sociální šetření v průběhu hospitalizace, může být příspěvek přiznán nejdříve ode dne, kdy příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR bylo doručeno oznámení a potvrzení podle § 21 odst. 1 písm. e) Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách - písemné ohlášení o tom, že je osobě poskytována u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů včetně doložení této skutečnosti potvrzením poskytovatele zdravotních služeb (zdravotnického zařízení). Potvrzení o hospitalizaci je plně v kompetenci daného zdravotnického zařízení a osoba musí zařízení o jeho vydání požádat. Nárok na jeho vydání je ukotven v § 45 odst. 3 písm. g) Zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách.

Jak je definována následná a dlouhodobá lůžková péče?

Následná lůžková péče (§ 9 odst. 2 písm. c) Zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách), která je poskytována pacientovi, u kterého byla stanovena základní diagnóza a došlo ke stabilizaci jeho zdravotního stavu, zvládnutí náhlé nemoci nebo náhlého zhoršení chronické nemoci, a jehož zdravotní stav vyžaduje doléčení nebo poskytnutí zejména léčebně rehabilitační péče; v rámci této lůžkové péče může být poskytována též následná intenzivní péče pacientům, kteří jsou částečně nebo úplně závislí na podpoře základních životních funkcí. Dlouhodobá lůžková péče (§ 9 odst. 2 písm. d) Zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách), která je poskytována pacientovi, jehož zdravotní stav nelze léčebnou péčí podstatně zlepšit a bez soustavného poskytování ošetřovatelské péče se zhoršuje; v rámci této lůžkové péče může být poskytována též intenzivní ošetřovatelská péče pacientům s poruchou základních životních funkcí.

Vznikají mi v souvislosti s přiznáním příspěvku na péči nějaké povinnosti?

Příjemce příspěvku je povinen písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu (např. hospitalizace) a změny týkající se zajištění pomoci (tj. změna poskytovatele péče - např. prostřednictvím pečovatelské služby aj.), využívat příspěvek na zajištění potřebné pomoci osobou blízkou nebo asistentem sociální péče nebo poskytovatelem sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb, písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí výši příjmu rozhodnou pro zvýšení příspěvku. Další povinností je písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce, že je osobě poskytována u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče (hospitalizace) pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů, a doložit tuto skutečnost potvrzením poskytovatele zdravotních služeb. K této konkrétní povinnosti se dále váže nutnost písemně ohlásit propuštění ze zdravotnického zařízení lůžkové péče ve lhůtě 5 dnů.

Pokud Úřadu práce ve stanovené lhůtě nahlásím hospitalizaci, zastaví mi výplatu příspěvku ihned?

Příspěvek se nevyplácí, jestliže je oprávněné osobě po celý kalendářní měsíc poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace. To však neplatí v případě, kdy je s oprávněnou osobou k hospitalizaci přijata jako průvodce fyzická osoba, která byla uvedena v žádosti o příspěvek, popřípadě ohlášena jako osoba poskytující pomoc. Podmínka celého kalendářního měsíce není splněna, pokud k hospitalizaci došlo první den v kalendářním měsíci nebo k propuštění z tohoto zařízení došlo poslední den v kalendářním měsíci. Výplata příspěvku se zastaví od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla oprávněná osoba k hospitalizaci přijata, není-li ohlášeno propuštění ze zdravotnického zařízení. Výplata příspěvku se obnoví od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém hospitalizace netrvala po celý kalendářní měsíc (délku hospitalizace je nutno doložit např. propouštěcí zprávou).

Existují nějaké opravné prostředky, nebudu-li souhlasit se stanoveným stupněm příspěvku na péči?

Odvolacím orgánem při zamítnutí žádosti / nesprávném posouzení / snížení stupně / odejmutí je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV ČR). Odvolání se podává prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce, která napadené rozhodnutí vydala, a to ve lhůtě do 15 dnů od doručení rozhodnutí. V případě neúspěchu odvolání lze následně podat správní žalobu k příslušnému krajskému soudu podle místa trvalého bydliště. Žalobu lze podat do 2 měsíců od data doručení rozhodnutí z odvolacího řízení.

V souvislosti s péčí o narozená trojčata budeme nuceni využít pomoci pečovatelské služby, na jejíž úhradu využijeme právě příspěvek na péči. Je někde stanoveno, jakou nejvyšší částku budeme za služby hradit?

Ano, maximální výši úhrady za poskytování pečovatelské služby (maximální úhrada je vymezena pro všechny druhy sociálních služeb, některé jsou navíc poskytovány zdarma) stanovuje § 6 Vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Pečovatelská služba se s výjimkou nákladů za stravu poskytuje bez úhrady rodinám, ve kterých se narodily současně 3 nebo více dětí, a to do 4 let věku těchto dětí.

Manželovi byl přiznán příspěvek na péči ve III. stupni, přičemž péči o něj zabezpečuji sama. Jak je to v tomto případě s jeho a mým důchodovým a zdravotním pojištěním?

Stát je plátcem pojistného na zdravotní pojištění prostřednictvím státního rozpočtu za osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II. (středně těžká závislost), III. (těžká závislost) anebo IV. (úplná závislost), osoby pečující o tyto osoby a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby v I. stupni (lehká závislost). Pečující osoba je tzv. státním pojištěncem v oblasti veřejného zdravotního pojištění. Účast na důchodovém pojištění z titulu náhradní doby pojištění se rovněž týká osob pečujících osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby v I. stupni (lehká závislost) nebo osobu jakéhokoliv věku, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II. (středně těžká závislost), III. (těžká závislost) anebo stupni IV. (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o osobu blízkou nebo asistenta sociální péče. 

Kdo má nárok na dlouhodobé ošetřovné?

Dlouhodobé ošetřovné představuje novou dávku nemocenského pojištění, která vstoupila v platnost od 1. 6. 2018 a váže podmínky na ošetřovanou osobu i osobu pečující. Nárok na dlouhodobé ošetřovné má pojištěnec, který pečuje o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí, a nevykonává v zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, nebo v jiném zaměstnání práci, jde-li o zaměstnance, ani osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ). Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné z pojištěné činnosti, která je zaměstnáním, je účast na pojištění zaměstnance alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče. Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné z pojištěné činnosti, která je samostatnou výdělečnou činností, je účast na pojištění jako OSVČ alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče. Další podmínkou nároku je též udělení písemného souhlasu s poskytováním dlouhodobé péče pojištěnci ze strany ošetřované osoby.

Po vážném úrazu jsem byl propuštěn z nemocnice, vztahuje se dlouhodobé ošetřovné i na tyto případy?

Ošetřovanou osobou se pro účely dlouhodobého ošetřovného rozumí fyzická osoba, u které došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče alespoň 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích, a je předpoklad, že její zdravotní stav po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů. Dlouhodobou péčí se rozumí poskytování celodenní péče ošetřované osobě spočívající v každodenním ošetřování, provádění opatření spojených se zajištěním léčebného režimu stanoveného poskytovatelem zdravotních služeb nebo pomoci při péči o vlastní osobu ošetřované osoby. Péčí o vlastní osobu se rozumí zejména péče spojená s podáváním jídla a pití, oblékáním, svlékáním, tělesnou hygienou a pomocí při výkonu fyziologické potřeby.

Je možné, aby mi dlouhodobou péči poskytovala má sestra?

Ano. Ošetřující osoba může být manželem (manželkou) ošetřované osoby nebo registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) ošetřované osoby, příbuzným v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo sourozencem, tchyní, tchánem, snachou, zetěm, neteří, synovcem, tetou nebo strýcem. U těchto příbuzných (přímý příbuzenský vztah) se nevyžaduje podmínka společné domácnosti - společného místa trvalého/hlášeného pobytu s ošetřovanou osobou. Dále může být ošetřující osoba manželem (manželkou), registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) nebo druhem (družkou) takové osoby (příbuzného v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo jejího sourozence, tchyně, tchána, snachy, zetě, neteře, synovce, tety či strýce, nebo druhem (družkou) ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti. Tyto osoby musí mít shodné místo trvalého trvalého/hlášeného pobytu s osobou, které je poskytována celodenní péče, a to po dobu alespoň 3 měsíců bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče.

Může mi péči poskytovat více osob najednou?

Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné je udělení písemného souhlasu s poskytováním dlouhodobé péče ošetřovanou osobou pojištěnci (ošetřující osobě) na předepsaném tiskopisu. U nezletilých se souhlas nevyžaduje. Na 1 kalendářní den potřeby poskytování dlouhodobé péče lze udělit souhlas jen 1 pojištěnci. Vystřídání je možné i opakovaně, vždy však pouze po celých dnech a se souhlasem osoby, které je péče poskytována. Souhlas lze odvolat opět pouze písemně s uvedením dne skončení poskytování dlouhodobé péče, podpisem pojištěnce (ošetřující osoby) a dne, kdy byl pojištěnec informován o ukončení péče.

V brzké době mi bude ukončena hospitalizace, kdo rozhodne o tom, že můj zdravotní stav vyžaduje poskytování dlouhodobé péče?

Ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče (zpravidla nemocnice) na žádost ošetřované osoby, jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo osoby určené ošetřovanou osobou rozhodne o vzniku potřeby dlouhodobé péče v den propuštění ošetřované osoby z hospitalizace do domácího prostředí. Ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče (zpravidla praktický lékař, popřípadě jiný odborný lékař), který převzal ošetřovanou osobu po propuštění z hospitalizace do péče (nejdéle do 15 dnů ode dne skončení hospitalizace), na základě rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče posuzuje, zda trvá potřeba poskytování dlouhodobé péče.

Jak dlouho lze dlouhodobé ošetřovné čerpat?

Podpůrčí doba (doba výplaty dávky) začíná prvním dnem vzniku potřeby dlouhodobé péče a končí dnem, v němž končí tato potřeba péče; nejdéle však 90 kalendářních dnů (90 kalendářních dní ode dne propuštění ošetřované osoby z hospitalizace). Dlouhodobé ošetřovné se vyplácí za kalendářní dny, v nichž pojištěnec poskytoval dlouhodobou péči a v nichž zároveň tato potřeba péče trvala. Dlouhodobé ošetřovné se nevyplácí za kalendářní dny, kdy trvala hospitalizace ošetřované osoby, s výjimkou prvního a posledního kalendářního dne hospitalizace. Nárok na další dlouhodobé ošetřovné vznikne ošetřující osobě nejdříve po uplynutí 12 měsíců od skončení předchozí dlouhodobé péče (nároku na výplatu dlouhodobého ošetřovného).

Jaká je výše dlouhodobého ošetřovného?

Ošetřující osobě (zaměstnanci nebo OSVČ) po dobu poskytování dlouhodobé péče náleží přiměřená náhrada ztráty příjmy z výdělečné činnosti, která musela být dočasně přerušena. Výše dlouhodobého ošetřovného za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu po celou dobu čerpání (výpočet vyměřovacího základu je shodný s nemocenským a ošetřovným).

Mohu čerpat dlouhodobé ošetřovné, i když jsem zaměstnán na dohodu o provedení práce?

Nikoliv. Nárok na dlouhodobé ošetřovné nevzniká v taxativně stanovených případech - např. zaměstnanci činnému na základě dohody o provedení práce, zaměstnanci účastnému pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu, odsouzeným ve výkonu trestu odnětí svobody zařazeným do práce a osobám ve výkonu zabezpečovací detence zařazeným do práce, studentům a žákům z práce vykonávané v době školních prázdnin nebo prázdnin aj.

Za jakých okolností může praktický lékař/odborný lékař rozhodnout o ukončení potřeby dlouhodobé péče?

Důvodem ukončení potřeby dlouhodobé péče i před uplynutím podpůrčí doby je zejména zlepšení zdravotního stavu, kdy další dlouhodobá péče nebo péče o vlastní osobu ošetřovaného poskytovaná celodenně jinou fyzickou osobou není již nutná (pominula/skončila) nebo postačuje v minimálním rozsahu (nejedná se o celodenní péči). Ošetřující lékař zdravotních služeb ambulantní péče rozhodne o ukončení potřeby dlouhodobé péče rovněž v případech, kdy se ošetřovaná osoba nedostaví ke stanovené kontrole trvání potřeby dlouhodobé péče nebo se nepodrobí vyšetření zdravotního stavu u určeného poskytovatele zdravotních služeb, aniž by prokázala existenci vážných důvodů, pro které se k této kontrole nebo vyšetření zdravotního stavu nemohla dostavit (maření součinnosti a znemožnění provedení kontroly zdravotního stavu).

Z důvodu potřeby dlouhodobé péče o rodinného příslušníka potřebuji uvolnit ze zaměstnání, může mě zaměstnavatel odmítnout?

Zaměstnavatel není povinen udělit písemně souhlas s nepřítomností zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče v případech dlouhodobého ošetřovného jen v případě, že prokáže, že tomu brání vážné provozní důvody. V době poskytování dlouhodobého ošetřovného Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce zakazuje dát zaměstnanci výpověď (stejně jako např. v době dočasné pracovní neschopnosti). Jedná se o tzv. ochrannou dobu, tzn. dobu, kdy zaměstnavatel nesmí zaměstnanci dát výpověď.

Jak lze o dlouhodobé ošetřovné požádat?

Ošetřující osoba uplatňuje nárok na dávku prostřednictvím tiskopisu „Žádost o dlouhodobé ošetřovné“, a to buď u zaměstnavatele, je-li zaměstnancem, nebo u příslušné OSSZ/MSSZ/PSSZ, je-li osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ). Současně je zapotřebí doložit souhlas ošetřované osoby s poskytováním dlouhodobé péče a eventuelně další zákonem stanovené skutečnosti (viz okruh osob, které mohou pobírat dlouhodobé ošetřovné). Ošetřující lékař vydává zaměstnanci „Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče“, které slouží k prokázání potřeby dlouhodobé péče u ošetřované osoby a omluvení nepřítomnosti zaměstnance poskytujícího péči u zaměstnavatele. Pro výplatu dlouhodobého ošetřovného za určité období je třeba osvědčit trvání potřeby dlouhodobé péče dalším tiskopisem, a to tiskopisem „Potvrzení o trvání potřeby dlouhodobé péče“. Ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče (zpravidla praktický lékař, popřípadě jiný odborný lékař) je zároveň povinen potvrdit na předepsaném tiskopisu nejméně 1x měsíčně trvání potřeby dlouhodobé péče. K ukončení dlouhodobé péče slouží tiskopis „Rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče“, přičemž o ukončení rozhoduje ošetřující lékař nebo orgán nemocenského pojištění. Tiskopisy předává zaměstnanec svému zaměstnavateli bez zbytečného odkladu. Doklady k uplatnění nároku na dávku spolu s vyplněným tiskopisem „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ předává zaměstnavatel příslušné OSSZ/MSSZ/PSSZ.