A J O V Y

Autoři si vytkli za cíl zhodnotit bezpečnost tří monoklonálních protilátek proti CGRP indikovaných pro preventivní léčbu epizodické i chronické migrény: erenumabu, galcanezumabu a fremanezumabu. Data byla čerpána z databáze VigiBase (WHO) a z údajů FDA, které ohraničovaly dobu analýzy datem schválení daného přípravku (květen 2018 u erenumabu, září 2018 u fremanezumabu a červen 2019 u galcanezumabu). Za poslední datum hlášeného nežádoucího účinku byl stanoven 31. prosinec 2019. Jako kontrolní soubor sloužila hlášení nežádoucích účinků ostatních léčivých přípravků u žen ve věku 14–49 let ve VigiBase.

Z celkového počtu 21 149 392 farmakovigilančních zpráv shromážděných ve VigiBase k 31. prosinci 2019 autoři vybrali 94 hlášení týkajících se těhotenství a kojení spojených s erenumabem (n = 50; 53,2 %), galcanezumabem (n = 31; 33,0 %) a fremanezumabem (n = 13; 13,8 %).

V pěti (5,3 %) hlášeních došlo k expozici léku před těhotenstvím, v 85 (90,4 %) během těhotenství, v jednom (1,1 %) během laktace, v jednom případě (1,1 %) šlo o otcovskou expozici a ve dvou (2,1 %) čas expozice nebyl znám.

Z celkem 94 hlášení 51 (54,3 %) obsahovalo pouze expozici léčivu, zatímco 43 (45,7 %) zpráv uvádělo 47 nežádoucích účinků léků, včetně toxických účinků na matku (n = 18), potíží při kojení (n = 1), spontánního potratu (n = 23), předčasného porodu/nezralosti plodu (n = 3) a vrozených vad (n = 2). Ve srovnání s celou databází nebylo zaznamenáno riziko zvýšeného výskytu spontánních potratů (reporting ods ratio, ROR: 1,46; 95% CI: 0,97–2,20). Pokud byly jako komparátor použity triptany, byl u erenumabu, galcanezumabu a fremanezumabu detekován vyšší počet hlášených spontánních potratů (ROR: 1,86; 95% CI 1,12–3,13), který však nebyl statisticky významný po vyloučení zkreslujících faktorů (ROR: 1,21; 95% CI 0,67–2,21). Zkreslujícími faktory jsou pro účely této analýzy současná komorbidita migrény, respektive její léčba.

Závěrem autoři uvádějí, že nebyly zjištěny specifické toxické účinky pro matku, vyšší výskyt vrozených vad, ani zvýšené riziko spontánního potratu. Vzhledem k relativně omezenému počtu hlášených nežádoucích účinků a nedostatku údajů o dlouhodobé bezpečnosti je však u těhotných a kojících žen s expozicí těmto lékům doporučována zvýšená pozornost.

Článek obsahuje velmi podrobnou a zajímavou diskusi. Je známo, že samotná migréna představuje riziko pro těhotné ženy (hypertenze, spontánní potrat) a plod (defekty uzávěru nervové trubice). Důsledně vysvětluje, že kauzalita nežádoucích účinků nebyla předmětem retrospektivní analýzy a byla použita farmakovigilanční data bez jejich validace. Dalším limitem studie je krátká a rozdílná doba hodnocení u jednotlivých přípravků i kvalita sběru původních dat, stejně jako nemožnost přesně odlišit vliv komorbidit a jejich terapie.

Nežádoucí účinky v těhotenství a při laktaci hlášené u erenumabu, galcanezumabu a fremanezumabu do 31. 12. 2019

+ZF = se zkreslujícími faktory, -ZF = bez zkreslujících faktorů

Z analýzy byla vyřazena hlášení obsahující samotnou expozici léčivými přípravky.

Tyto údaje nemohou být předmětem srovnání, protože nejsou korelovány s počtem žen, které byly léčivým přípravkům vystaveny.

Tři farmakovigilanční hlášení (3,2 %) uváděly předčasný porod a nezralost plodu u erenumabu, z nichž jedno hlášení uvádělo případ 37leté ženy, která před porodem trpěla placentární nedostatečností a preeklampsií. Spontánní potrat se vyskytl ve 23 hlášeních (24,5 %), z nichž 15 (16,0 %) bylo bez zkreslujících faktorů (další onemocnění a další léčivé přípravky). Důvodem tří hlášení byl pouze věk matky nad 35 let.

Ve dvou hlášeních souvisejících s věkem matky nad 35 let a dalšími zkreslujícími faktory v případech spontánního potratu figurovala 41letá žena užívající dienogest/estradiol a ibuprofen a 36letá žena užívající vortioxetin, lisdexamfetamin a valacyklovir.

Klinický význam

• Data z VigiBase neprokazují specifické toxické účinky na matku, riziko závažných vrozených vad ani zvýšený výskyt spontánních potratů u erenumabu, galcanezumabu a fremanezumabu v těhotenství při kojení.
• Vzhledem k relativně omezenému počtu nežádoucích účinků hlášených u těhotných a kojících žen je v této citlivé populaci nutná nepřetržitá farmakovigilance u erenumabu, galcanezumabu a fremanezumabu v reálné klinické praxi.
• Pro stanovení bezpečnosti erenumabu, galcanezumabu a fremanezumabu v těhotenství jsou vyžadovány reprezentativnější databázové analýzy a farmakepidemiologické studie.

Zdroj: Noseda R,et al. Safety profile of erenumab, galcanezumab and fremanezumab in pregnancy and lactation: Analysis of the WHO pharmacovigilance database. Cephalalgia 0(0) 1–10. December 2020.