A J O V Y

FINESSE je neintervenční, prospektivní multicentrická (123 míst v Německu a Rakousku) observační studie, do které bylo zařazeno 987 dospělých pacientů s epizodickou migrénou (EM) nebo chronickou migrénou (CM), kteří byli před zařazením léčeni fremanezumabem a před zahájením této léčby si vedli deník bolesti hlavy. Po zařazení do studie pacienti pokračovali v klinických návštěvách podle uvážení ošetřujícího lékaře v rámci běžné léčby; celková doba sledování činila 24 měsíců.

Třetina pacientů byla ve věku 45 až 55 let; 88,7 % byly ženy; EM mělo 55,0 % pacientů a CM 45,0 % pacientů, anamnézu psychiatrických onemocnění mělo 39,8 % pacientů. Během 10 let před zařazením do studie podstoupilo 98,0 % pacientů profylaktickou léčbu migrény, včetně léčby jinou anti-CGRP monoklonální protilátkou (16,5 %).

Primárním cílovým ukazatelem byl podíl pacientů dosahujících ≥ 50% snížení průměrného MDD hodnoceného během šestiměsíčního období po první dávce fremanezumabu. Sekundární cílové ukazatele účinnosti zahrnovaly změny oproti výchozímu stavu v MDD, ve skóre MIDAS (Migraine Disability Assessment) a HIT-6 (Head Impact Test) a užívání souběžné akutní medikace za měsíc. Údaje o účinnosti se vyhodnocovaly pomocí záznamů z deníků pacientů a měření PRO (výstupy hlášené pacientem, patient reported outcome).

Vzhledem k tomu, že obezita je považována za negativní prediktor odpovědi na léčbu anti‑CGRP monoklonálními protilátkami, byla v post hoc analýze podskupin vyhodnocena změna MMD od výchozí hodnoty u podskupiny obézních pacientů (index tělesné hmotnosti [BMI] ≥ 30 kg/m²).

Výsledky

Podíl pacientů, kteří dosáhli alespoň 50% snížení MMD během 6měsíčního období po první dávce fremanezumabu (primární cílový parametr), činil v celkové populaci 52,8 %. Tento podíl byl vyšší u pacientů s EM (57,0 %) než u pacientů s CM (47,8 %). U pacientů s CM dosáhlo alespoň 30% snížení MMD během šesti měsíců léčby 65,4 % pacientů.

Podíl pacientů se snížením MMD o ≥ 50 % oproti výchozímu stavu v jednotlivých časových bodech činil 51,9 % v 1. měsíci, 57,0 % ve 3. měsíci, 60,9 % v 6. měsíci, 59,5 % ve 12. měsíci a 65,8 % ve 24. měsíci. Snížení MMD oproti výchozímu stavu se v průběhu sledování statisticky významně zvyšovalo a bylo nejvýraznější u pacientů s CM, u nichž činilo průměrné snížení −9,6 dne ve 24. měsíci oproti výchozímu stavu. Post hoc analýza zahrnující pacienty s dostupnými údaji jak na začátku studie, tak ve 24. měsíci tyto výsledky potvrdila. Tyto nálezy podporují koncept pozdní a ultrapozdní léčebné odpovědi na anti-CGRP terapii.

Podíl pacientů s ≥ 50% snížením MMD během 6 měsíců oproti výchozí hodnotě (a) a podíl pacientů s CM s ≥ 50% a ≥ 30% snížením MMD během 6 měsíců oproti výchozí hodnotě (b).

 CM – chronická migréna; EM – epizodická migréna; MMD – průměrný měsíční počet dnů s migrénou

Obézní pacienti

Post hoc analýza podskupiny obézních pacientů (BMI ≥ 30 kg/m²) prokázala rovněž statisticky významné snížení MMD oproti výchozímu stavu. S výjimkou 12. měsíce u pacientů s EM nebyl zjištěn významný rozdíl v účinnosti mezi obézními pacienty a pacienty s normální tělesnou hmotností (BMI 18,5 až < 25 kg/m²).

Obezita byla v předchozích studiích identifikována jako potenciální negativní prediktor odpovědi na léčbu anti-CGRP monoklonálními protilátkami u pacientů s CM. Vzhledem k fixnímu dávkování fremanezumabu vyvstávala otázka možné nižší účinnosti u pacientů s vyšším BMI. Podskupinová analýza studie FINESSE však neprokázala rozdíl v účinnosti mezi obézními a neobézními pacienty, a to bez ohledu na typ migrény. Tyto výsledky je však třeba interpretovat s opatrností vzhledem k omezenému počtu obézních pacientů v analyzovaných podskupinách a je žádoucí jejich potvrzení ve větších kohortách.

Disabilita a kvalita života

Hodnocení disability související s migrénou pomocí dotazníků MIDAS a HIT-6 prokázalo ve všech hodnocených časových bodech snížení skóre MIDAS o ≥ 30 % a skóre HIT-6 o více než 5 bodů, což odpovídá klinicky relevantnímu zlepšení.

Užívání akutní medikace

Průměrný počet dní s užitím akutní medikace za měsíc se během 24 měsíců léčby fremanezumabem významně snížil, přičemž největší pokles byl zaznamenán u pacientů s CM (−7,0 dne ve 24. měsíci oproti výchozímu stavu). To má zásadní klinický význam s ohledem na prevenci MOH. V celkové populaci se průměrný počet dnů s užíváním triptanů snížil ze 7,1 na začátku studie na −4,0 až −4,8 dne v jednotlivých sledovaných časových bodech až do 24. měsíce. Podobné snížení bylo pozorováno u pacientů s EM i CM, přičemž absolutní pokles byl výraznější u pacientů s CM.

Souběžná profylaktická léčba

Podíl pacientů užívajících souběžně profylaktickou léčbu migrény byl nízký a zůstal stabilní po celou dobu 24měsíčního sledování. Ve všech časových bodech užívalo antidepresiva méně než 5 % pacientů, betablokátory méně než 4 %, antikonvulziva méně než 3 % a ostatní profylaktické léčebné třídy méně než 2 % pacientů.

Intenzita a trvání migrenózních záchvatů

Analýza 11bodové numerické hodnoticí škály (Numeric Rating Scale, NRS) pro maximální intenzitu bolesti hlavy u zbývajících záchvatů prokázala stabilní a trvalé snížení intenzity bolesti od 1. do 24. měsíce sledování.

Hodnocení maximální intenzity bolesti hlavy na 4bodové škále (žádná, mírná, střední, silná bolest) ukázalo zlepšení alespoň o jeden stupeň u přibližně poloviny pacientů v 6., 12. a 24. měsíci, zatímco zhoršení bylo pozorováno pouze u 3–7 % pacientů.

Ve srovnání s výchozím stavem došlo rovněž k poklesu průměrné doby trvání zbývajících migrenózních záchvatů, který dosáhl −2,3 hodiny ve 24. měsíci sledování.

Snášenlivost

Data o snášenlivosti odpovídají očekávanému příznivému bezpečnostnímu profilu fremanezumabu, známému z randomizovaných klinických studií, a neodhalila žádné nové bezpečnostní signály. Nejčastějšími nežádoucími účinky byly reakce v místě vpichu. Výskyt zácpy byl nízký a v souladu s dalšími studiemi s fremanezumabem v klinické praxi.

Diskuse

Celkově výsledky prokazují rychlý nástup účinku, patrný již během prvního měsíce léčby, s přetrvávajícími přínosy po dobu 24 měsíců. Tyto přínosy se konzistentně projevily napříč několika klinicky relevantními parametry, včetně MMD, skóre MIDAS a HIT-6, maximální intenzity bolesti hlavy, trvání reziduálních migrenózních záchvatů a souběžného užívání akutní medikace.

Výsledky jsou obzvláště pozoruhodné s ohledem na skutečnost, že 98 % pacientů mělo v anamnéze předchozí preventivní léčbu migrény, včetně onabotulinumtoxinu A (38,4 %) a jiných anti-CGRP monoklonálních protilátek (16,5 %). Dříve publikovaná podskupinová analýza studie FINESSE ukázala, že i pacienti refrakterní k předchozí léčbě reagovali na fremanezumab, což naznačuje, že přechod z jiné anti-CGRP terapie na fremanezumab může představovat účinnou terapeutickou strategii u pacientů s nedostatečnou odpovědí na předchozí léčbu nebo s její špatnou snášenlivostí.

Silnou stránkou studie FINESSE je velký počet pacientů, dlouhá doba sledování a zahrnutí populace s vysokým podílem komorbidit a předchozí léčby, která bývá v randomizovaných klinických studiích nedostatečně zastoupena. Tato heterogenita zvyšuje externí validitu výsledků.

Grafický abstrakt

Závěr

Dlouhodobá léčba fremanezumabem byla v reálném klinickém prostředí spojena s rychlým, výrazným a trvalým zlepšením u pacientů s EM i CM během 24měsíčního sledování. Přínos se projevil klinicky významným snížením MMD, spotřeby akutní medikace, maximální intenzity a trvání migrenózních záchvatů a zlepšením skóre disability. Údaje o snášenlivosti potvrzují příznivý bezpečnostní profil fremanezumabu pozorovaný v pivotních klinických studiích. 

Reference

Straube A, et al. Long-term effectiveness of fremanezumab in episodic and chronic migraine patients in clinical routine – 24-months results from the prospective non-interventional FINESSE study. J Headache Pain 2025;27:27. doi: 10.1186/s10194-025-02259-x.