A J O V Y

Otevřené otázky po pěti letech zkušeností s anti-CGRP monoklonálními protilátkami v EU

Patricia Pozo-Rosich, Giorgio Lambru, Piero Barbanti

Na tomto satelitním sympoziu sponzorovaném společností Teva se řečníci vzájemně utkali na poli klíčových otevřených otázek týkajících se migrény. Při zahájení sympozia Patricia Pozo-Rosich zdůraznila, že léčba zacílená na CGRP (calcitonin gene-related peptide) má být nyní v nejnovějších doporučeních EHF (European Headache Federation) a AHS (American Headache Society) preventivní terapií migrény první linie. Podělila se o data potvrzující dlouhodobou účinnost a bezpečnost anti-CGRP monoklonálních protilátek, ale upozornila také na významné prodlevy, s nimiž se pacienti s migrénou potýkají při stanovení diagnózy a v léčbě.

První kolo

Tuto část zahájil Giorgio Lambru a uvedl, že první randomizované kontrolované studie nenaznačují žádné rozdíly mezi zacílením na ligand, nebo na receptor CGRP. Ve studiích z reálného prostředí však byly monoklonální protilátky zacílené na ligand spojeny s vyšším podílem super-respondérů a s nižším rizikem zhoršení migrény během období lékových prázdnin, a to ve srovnání s monoklonálními protilátkami zacílenými na receptor. Data z prostředí reálné praxe také odhalila rozdíly v bezpečnosti a snášenlivosti, přičemž u erenumabu byla častým nežádoucím účinkem zácpa.

Druhé kolo

Piero Barbanti vyzdvihl význam dlouhodobé léčby. Ve studii z prostředí reálné praxe odpovědělo na léčbu do 48. týdne 91,3 % pacientů, přestože ve 12. týdnu téměř 40 % pacientů na léčbu neodpovědělo. Zdůraznil význam dřívějšího zahájení léčby anti-CGRP monoklonálními protilátkami, neboť údaje naznačují, že to vede k významnému zlepšení odpovědi. Dr. Lambru vznesl námitku k dřívějšímu zahájení léčby, která se týkala s tím spojených vyšších nákladů na léčbu. Piero Barbanti však uvedl, že z dlouhodobého hlediska je léčba anti-CGRP monoklonálními protilátkami nákladově efektivní.

Třetí kolo

Giorgio Lambru zdůraznil účinnost a bezpečnost anti-CGRP monoklonálních protilátek u málo studovaných populací, včetně starších pacientů, pacientů s kardiovaskulárními komplikacemi a pacientů s vysokým indexem tělesné hmotnosti (BMI). Piero Barbanti představil výsledky studie UNITE s fremanezumabem u pacientů s migrénou a velkou depresivní poruchou a podělil se o další nedávno provedenou studii z prostředí reálné praxe, ve které bylo při léčbě anti-CGRP monoklonálními protilátkami pozorováno zmírnění deprese nezávisle na migréně. V reakci na námitku z publika členové panelu vysvětlili, že anti-CGRP monoklonální protilátky jsou pouze preventivní léčbou a nejsou spojeny s nadužíváním léků.

Switch mezi anti-CGRP monoklonálními protilátkami a odpověď na léčbu: studie AMARAS

David Garcia Azorin, et al.

AMARAS byla prospektivní kohortová studie, která z hlediska účinnosti a bezpečnosti hodnotila switch mezi anti-CGRP monoklonálními protilátkami u pacientů s migrénou (85,8 % CM a 16,6 % migréna s aurou). Ze 458 hodnocených pacientů byl switch anti-CGRP monoklonálních protilátek proveden u 328 (71,6 %) pacientů. Celkem 36,9 % pacientů přerušilo léčbu druhou anti-CGRP monoklonální protilátkou (nedostatečná snášenlivost: 6,7 %). Nejčastějším nežádoucím účinkem vedoucím k přerušení léčby byla malátnost (n = 6; 2,0 %). Třetina pacientů dosáhla 30% odpovědi a pětina pacientů dosáhla 50% odpovědi během tří měsíců. Změna léčby byla navíc účinná, odpověď přetrvávala až do 12. měsíce a byla dobře tolerována.

Srovnání účinnosti a bezpečnosti anti-CGRP monoklonálních protilátek u různých věkových skupin: Multicentrická studie z prostředí reálné praxe

Ilaria Cetta, et al.

Cílem této observační studie bylo prozkoumat účinnost, bezpečnost a snášenlivost anti-CGRP monoklonálních protilátek u 1 890 pacientů s migrénou, kteří byli rozděleni do skupin podle věku. Léčba trvala 12 měsíců. Mezi skupinami nebyly zjištěny žádné statisticky významné rozdíly ve změnách klinických výsledků. Výjimkou byli pacienti starší 57 let, u nichž po 12 měsících léčby došlo k mírně větší redukci MHD (monthly headache days), MMD (monthly migraine days) a AMP (acute medication pills). Nežádoucí účinky se vyskytly u 3 % pacientů, bez statisticky významných rozdílů v četnosti mezi věkovými skupinami. Anti-CGRP monoklonální protilátky prokázaly celkově dobrou účinnost nezávisle na věku pacientů.

Účinnost anti-CGRP monoklonálních protilátek ve srovnání s onabotulinumtoxinem A u chronické migrény: Data z prostředí reálné praxe ze studie RAMO

Danila Antonio Montisano, et al.

Studie RAMO z prostředí reálné praxe porovnávala účinnost anti-CGRP monoklonálních protilátek s onabotulinumtoxinem A u pacientů s chronickou migrénou rezistentní na léčbu. Ve srovnání s onabotulinumtoxinem A vedla léčba anti-CGRP monoklonálními protilátkami k významnému snížení MHD (monthly headache days) a skóre MIDAS (migraine disability assessment). Ve skupině léčené anti-CGRP monoklonálními protilátkami byl ve srovnání s onabotulinumtoxinem A vyšší podíl super-respondérů. Míra přerušení léčby z důvodu nedostatečné účinnosti byla u obou léčebných modalit podobná. Tato data z prostředí reálné praxe naznačují, že anti-CGRP monoklonální protilátky jsou účinnější než onabotulinumtoxin A.

EAN/EHF^*: Velká zátěž způsobená bolestmi hlavy

Gisela Terwindt, Antoinette Maassen van den Brink

Tento společný seminář EAN (European Academy of Neurology) a EHF (European Headache Federation) zahájila Gisela Terwindt, která hovořila o zátěži způsobené bolestmi hlavy a léčbě MOH (medication overuse headache). Vysvětlila, že nadměrné užívání léků na akutní migrénu může vést k MOH, která může zpětně vést k chronifikaci migrény. Jako rizikové faktory pro vznik chronické migrény byly uvedeny také deprese a cefalická alodynie. Gisela Terwindt zdůraznila rozdíly v migréně mezi muži a ženami s tím, že migréna je častější u žen, přičemž frekvence záchvatů vrcholí v perimenstruační fázi menstruačního cyklu. Mezi pohlavími jsou rovněž rozdíly v účinnosti a farmakokinetice triptanů; u žen dochází při užívání triptanů k častějšímu opakování záchvatů, což vede k opětovnému užívání triptanů a ke zvýšenému riziku MOH. Prezentovala data z randomizované studie CHARM u pacientů s nadměrným užíváním léků; samotné vysazení nadměrně užívané akutní medikace bylo při snižování počtu dnů s migrénou v měsíci (MMD, monthly migraine days) stejně účinné jako vysazení kombinované s onabotulinumtoxinem A. Na závěr zmínila, že gepanty a anti-CGRP monoklonální protilátky nejsou spojeny s MOH a obě tyto skupiny léčiv prokázaly účinnost při snižování MMD v perimenstruační době i mimo ni.

Antoinette Maassen van den Brink hovořila o rizikových faktorech chronifikace migrény. Uvedla, že mechanismy, které jsou v pozadí těchto faktorů, lze využít k novým způsobům léčby. Preklinické studie na potkanech ukázaly, že alodynii u migrény mohou zhoršovat ženské pohlavní hormony. Bylo uvedeno, že dalším rizikovým faktorem chronické migrény je deprese a že potenciálním cílem pro léčbu chronické migrény i deprese se stal pituitární adenylátcyklázu aktivující polypeptid (PACAP, pituitary adenylate cyclase-activating peptide).

Údaje naznačují, že zvýšené riziko chronické migrény u obézních pacientů může být způsobeno tím, že lipofilní přípravky na léčbu migrény jsou sekvestrovány v tukových tkáních. Snížené plazmatické hladiny mohou mít vliv na distribuci léčiv používaných k preventivní léčbě migrény, jako jsou gepanty a erenumab, a snižovat odpověď na léčbu. Členové panelu diskutovali o výše uvedených rizikových faktorech chronifikace migrény.

^* EAN, European Academy of Neurology; EHF, European Headache Federation

Účinnost anti-CGRP monoklonálních protilátek u migrény: Srovnávací analýza mezi populací s nadváhou a populací s normální hmotností

Gennaro Cretella, et al.

Tato srovnávací analýza hodnotila účinnost 12měsíční léčby anti-CGRP monoklonálními protilátkami u 120 pacientů s chronickou migrénou, kteří byli stratifikováni podle indexu tělesné hmotnosti (BMI). Nadváha byl definována jako BMI > 25 kg/m² a normální hmotnost jako BMI < 25 kg/m². Výchozí hodnoty MMD byly 22 ± 7 pro skupinu s normální hmotností a 20 ± 7 pro skupinu s nadváhou. Průměrná hodnota MMD a užívání akutní medikace se ve 12. měsíci snížily v obou skupinách, přičemž mezi skupinami nebyly pozorovány statisticky významné rozdíly (p = 0,6). Tato zjištění naznačují, že anti-CGRP monoklonální protilátky si zachovávají účinnost u populace s nadváhou.

Účinnost anti-CGRP monoklonálních protilátek u mužů a žen: Existují rozdíly?

Paloma Gallego Fuentes, et al.

Cílem této retrospektivní studie bylo posoudit, zda jsou anti-CGRP monoklonální protilátky méně účinné u mužů. Vhodní pacienti měli epizodickou migrénu nebo chronickou migrénu a léčbu anti-CGRP monoklonálními protilátkami zahájili v letech 2019–2022 s minimální dobou sledování dva roky. Do závěrečné analýzy bylo zahrnuto celkem 211/225 hodnocených pacientů. Celkově nebyly mezi muži a ženami pozorovány žádné statisticky významné rozdíly jak v ≥ 50% odpovědi, tak v průměrném snížení MMD. Nežádoucí účinky byly mezi skupinami rovněž konzistentní. Autoři dospěli k závěru, že CGRP (calcitonin gene-related peptide) pravděpodobně hraje roli v patofyziologii migrény u obou pohlaví.

Vztah nadužívání medikace k závratím, spánku, úzkosti, depresi a komorbiditám u pacientů s migrénou

Robyn Wilcha, et al.

Na tomto posteru byla prezentována data 192 pacientů s migrénou, z nichž 78 % mělo chronickou migrénu. Cílem práce bylo posoudit vztah mezi nadměrným užíváním léků a spánkem, závratěmi, úzkostí, depresí a komorbiditami. Pacienti, kteří neužívali léky nadměrně, měli menší pravděpodobnost výskytu četných komorbidit než pacienti s nadměrným užíváním léků (p = 0,008). Proměnné jako poruchy spánku (PSQI a ESS), závažnost bolesti hlavy (HIT-6), závratě (SVQ) a deprese (PHQ) se mezi skupinami významně nelišily. Autoři uvádějí, že k podpoře správného užívání akutní léčby se doporučuje edukace pacientů.