A J O V Y

Nedávno jsme si připomněli Světový den duševního zdraví, tentokrát s mottem „Duševní zdraví pro všechny“, jehož cílem je připoutat pozornost a zvýšit povědomí o problémech v oblasti duševního zdraví na celém světě, a také o nutnosti větších investic do péče i výzkumu duševních poruch.

Je to převážně psychická zátěž a z evolučního hlediska rychlé změny dramaticky měnící život v moderní společnosti se odrážejí nejen v oblasti tělesného, ale stále pronikavěji i duševního zdraví každého z nás. Afektivní a úzkostné poruchy někteří autoři řadí mezi tzv. diseases of modernity, která jsou charakteristická společným výskytem tělesných a duševních potíží, ale i přítomností jednoho společného jmenovatele, kterým je systémová aktivace imunitního systému. Jedním z příkladů onemocnění je migréna, kde výskyt depresivních poruch je udáván až ve 47 % případů, úzkostných poruch dokonce až u 58% nemocných. Vztah obou komponent je vždy oboustranný a souvisí s tím, že náš vnitřní život je kromě civilizačních faktorů a psychosociálního stresu exponován i faktorům vyplývajícím z dopadu chronických nízkoaktivních prozánětlivých procesů tělesných onemocnění na činnost neuronálních systémů, kde jedním z vedoucích příznaků může být kromě narušení schopnosti míti pozitivní emoční prožitky, také depresivní nálada a únava. Ukazuje se, že jednou z cest, jak se vyhnout dopadu tohoto mechanismu a změnit trajektorii průběhu i duševních komorbidit, je včasná, cílená léčba a v oblasti léčby migrény jsme svědkem příchodu terapie pomocí monoklonálních protilátek, které mohou ovlivnit i výskyt psychických komplikací tohoto rozšířeného onemocnění.

Doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D.

Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze