Cookies

Náš web potřebuje pro přizpůsobení obsahu a analýzu návštevnosti váš souhlas. Souhlas vyjádříte kliknutím na tlačidlo "OK". Více informací
Svúj souhlas můžete odmítnout zde.

Aktuality

Setrvalé účinky fremanezumabu v obou aplikačních schématech potvrdila studie

Účinnost a bezpečnost fremanezumabu u pacientů s obtížně léčitelnou chronickou a epizodickou migrénou byla ověřena dvanáctitýdenními klinickými studiemi fáze III (HALO CM a HALO EM). Po jejich skončení měli účastníci možnost pokračovat v léčbě fremanezumabem dále. Studie, jejíž výsledky uveřejnil časopis Headache, měla za cíl ověřit, zda jsou účinky fremanezumabu setrvalé po dobu dalších 12 měsíců. 

Šlo o multicentrickou, randomizovanou, dvojitě zaslepenou studii fáze III, která zahrnovala pacienty s chronickou (CM) a epizodickou migrénou (EM), kteří přešli z 12týdenní fáze III studie HALO CM a HALO EM, k nimž přibylo 312 nových pacientů. Pacienti s CM nebo EM dostávali fremanezumab buď měsíčně, nebo čtvrtletně. V post hoc analýze se sledoval ve vybraných měsících (3, 6, 9 a 15 od první injekce fremanezumabu) rozdíl v průměrném počtu dnů s migrénou mezi týdny 1–2 a týdny 3–4, mezi týdny 1–3 a týdnem 4 a konečně mezi týdny 1–2 a týdny 11–12 každého sledovaného období.

Výsledky

Zařazeno a hodnoceno bylo celkem 1 890 pacientů (CM 1 110; EM 780). V dílčích sledovaných obdobích (v měsících 3, 6, 9 a 15 od první injekce fremanezumabu) nebyly shledány významné rozdíly v průměrném počtu dní s migrénou mezi týdny 1–3 a týdny 3–4, stejně jako mezi týdny 1–3 a týdnem 4, ani mezi týdny 1–2 a týdny 11–12. Stejná účinnost byla pozorována při čtvrtletním a měsíčním podáváním fremanezumabu u pacientů s CM i EM.

Velmi podrobné statistické zhodnocení napříč všemi sledovanými časovými úseky svědčí o tom, že v obou aplikačních schématech došlo k významnému a trvalému snížení průměrného počtu dnů s migrénou. Setrvalý efekt byl prokázán u pacientů s CM i EM. U obou podskupin s rozdílným režimem podávání se průměrný týdenní počet dnů s migrénou významně snížil (o 30 %–42 %) během prvních dvou týdnů po prvním podání fremanezumabu; pokles průměrného počtu dnů s migrénou zůstal během posledních dvou týdnů prvního čtvrtletí stabilní, stejný trend přetrval i během druhého čtvrtletí. Data z měsíce 15 napovídají, že s časem se účinky mohou i mírně prohlubovat (viz tab).

Tab. Průměrný počet dní v týdnu s migrénou


Měsíc 3 (průměrný počet dní s migrénou)

Měsíc 15 (průměrný počet dní s migrénou)

CM (kvartální aplikace)

2,7

2,1–2,3

CM (měsíční aplikace)

2,6–2,8

1,9

EM (kvartální aplikace)

1,2–1,3

1,0

EM (měsíční aplikace)

1,2

0,8–0,9


Zdroj: Blumenfeld AM, et al. No “Wearing-Off Effect” Seen in Quarterly or Monthly Dosing of Fremanezumab: Subanalysis of a Randomized Long-Term Study. Headache 2020;0:1-13


Komentář MUDr. Jolana Marková, FEAN, Neurologická klinika 3. LFUK a FTN, Praha


Článek autorů Blumenfelda, Stavanoviče, Ortegy a dalších si položil za cíl srovnat účinnost fremanezumabu ( zde v praxi Ajovy), podávaného v režimu měsíčního a kvartálního podání , v období hned po podání dávky a v období „ končící dávky“.

Wearing off efekt je popisován jako zhoršování příznaků nebo projevů onemocnění v období před podáním další dávky léčiva, které je dokumentováno u některých pacientů s intervalovým podáním léku. Dle doporučení je fremanezumab v subkutánní injekci podáván nejen po měsíci, ale ve vyšší dávce i v intervalu 3 měsíců. Proto se tato otázka nabízí a je třeba na ni odpovědět předtím, než budeme tento způsob léčby doporučovat pacientům.

Obecně je cílem preventivní léčby migrény redukovat frekvenci, intenzitu a trvání migrenózní ataky. Autoři zkoumali, zda je tento cíl splněn stejně v celém léčebném období. Jako zkoumanou skupinu si autoři vybrali účastníky studií HALO - epizodická migréna a HALO -chronická migréna v období otevřené části studie, kdy všichni účastníci již dostávali účinnou léčbu fremanezumabem a to v režimu 1x měsíčně 225mg nebo jednou za kvartál v dávce 675 mg.

Zajímavý je interval, ve kterém byl zpětně statisticky hodnocen počet dnů s migrénou během jednoho týdne. Srovnáván byl průměrný týdenní počet dnů s migrénou v týdnech 1-2 proti týdnům 3-4, dále mezi týdny 1-3 a týdnem 4 a mezi týdny 1-2 ( začátek sledovaného období) a týdny 11-12 ( konec sledovaného období), vždy ve 3., 6., 9. a 15. měsíci léčby.

Výsledky jsou zajímavé a důležité pro praxi. Statistika byla počítána ze záznamů celkem 1890 pacientů z různých zemí, celá studie trvala 15 měsíců. V prvním měsíci byl počáteční průměrný týdenní počet dnů s migrénou u pacientů s chronickou migrénou 4 dny v týdnu, poklesl po nasazení léčby o 35%. U pacientů s epizodickou migrénou byl na začátku tento průměrný týdenní počet dnů s migrénou 2,3 dne a během prvních dvou týdnů poklesl o cca 50% při obou dávkovacích intervalech. Dosažený pokles pak vcelku stabilně přetrvával po celé sledované období u obou skupin. Sledované období této studio začínalo od 3. měsíce.

Neprokázal se prakticky žádný rozdíl mezi počtem migrenózních dnů v první a ve druhé polovině měsíce a nelišily se ani jejich počty v prvních 3 týdnech proti poslednímu týdnu měsíce. Rozdíl nebyl nalezen ani při srovnání 1-2 a 11-12 týdne léčby fremanezumabem.

Závěrem lze tedy shrnout, že analýza dat z této déletrvající 3. fáze klinické studie prokázala u pacientů léčených fremanezumabem při měsíčním i kvartálním podání setrvalý efekt bez poklesu účinnosti ke konci dávkovacího intervalu. Odpověď na otázku o konzistenci léčebných odpovědí v jednotlivých dávkovacích schématech je tedy nalezena a dávkovací schéma lze bez obav navrhnout na míru a dle požadavků jednotlivých pacientů.