A J O V Y

Podle nejnovější studie Global Burden of Disease se celosvětový výskyt migrény mezi lety 1990–2019 zvýšil o 40,5 %. I přes tento vysoký výskyt je migréna stále často nedostatečně a nesprávně diagnostikována, a proto se mnoha lidem s migrénou nedostává správné léčby. Ve všech případech nejsou zcela účinné ani nové léky specifické pro migrénu; např. anti-CGRP terapie vykazuje u pacientů s migrénou 50–60% účinnost. Vysoká heterogenita osob s migrénou, včetně variability např. v profilu příznaků, disability, komorbidit, mechanismů souvisejících s podtypem migrény a pohlavím a zapojení více patofyziologických drah představují pravděpodobně hlavní výzvu v terapii migrény. Jedním z dalších, méně známých faktorů, které přispívají k této heterogenitě a případně modifikují účinnost léčby, může být chronotyp pacientů s migrénou.

Chronotyp, tedy přirozené časové nastavení lidského biologického rytmu, se v posledních letech ukazuje jako významný faktor ovlivňující nejen spánkový režim, ale také duševní zdraví, metabolický stav a nově i průběh některých onemocnění včetně migrény. Studie vycházející z dat UK Biobank (n = 360 081) přináší dosud nejrozsáhlejší analýzu vztahu mezi migrénou, chronotypem a celkovým zdravotním stavem.

Chronotyp a výskyt migrény

Ve studii byly porovnávány kontroly s ranním chronotypem (C-morning), kontroly s večerním chronotypem (C-evening), pacienti s migrénou a ranním chronotypem (M-morning) a pacienti s migrénou a večerním chronotypem (M-evening). Kromě toho byl v podskupině migreniků na základě dotazníku testován chronotyp v souvislosti s rysy souvisejícími s bolestí hlavy.

Zastoupení jednotlivých chronotypů ve studii bylo následující: C-morning 62 %, C-evening 38 %, M-morning 60,6 % a M-evening 39,4 %. Večerní chronotyp byl tedy mírně častější u osob s migrénou (statisticky významný rozdíl), což naznačuje možnou souvislost mezi chronotypem a predispozicí k migréně.

Psychický a fyzický stav podle chronotypu

Analýza rozdílů mezi jednotlivými skupinami rozdělenými podle migrény a chronotypu ukázala jasný gradient ve všech sledovaných ukazatelích. Nejlepší výsledky vykazovala skupina C-morning, nejhorší pak M-evening. U skupiny M-evening byly zaznamenány nejvyšší hodnoty neuroticismu, aktuálních depresivních příznaků a vnímaného životního stresu. Tyto osoby rovněž udávaly nejhorší subjektivní hodnocení svého zdraví a měly nejvyšší podíl tělesného tuku (body fat percentage, BFP). Naproti tomu skupina M-morning vykazovala lepší výsledky než skupina C-evening, zejména v oblasti celkového zdraví, což naznačuje, že chronotyp může být silnějším faktorem ovlivňujícím zdraví než samotná migréna.

Charakteristika migrény u různých chronotypů

U osob s migrénou rozdělených podle chronotypu nebyly zjištěny významné rozdíly ve většině symptomů (např. četnost záchvatů, charakter bolesti), ale večerní typy uváděly vyšší míru disability způsobené migrénou. Vyšší dopad na pracovní a osobní život tedy nelze vysvětlit horší symptomatologií, ale spíše vyšší celkovou zranitelností večerních typů, a to psychickou i fyzickou.

Možné mechanismy a souvislosti

Výsledky studie zapadají do dřívějších poznatků o večerním chronotypu jako rizikovém faktoru pro depresi, bipolární poruchu, stresovou vulnerabilitu a nezdravý životní styl. Vyšší hladiny neuroticismu, vnímaného stresu a depresivních příznaků u večerních typů byly potvrzeny i v jiných studiích. Navíc večerní typy mají častěji tzv. sociální jet lag, tedy nesoulad mezi biologickým rytmem a společenskými povinnostmi (např. pracovní doba), což představuje chronický stresor s negativním dopadem na zdraví. Rovněž metabolické důsledky večerního chronotypu, jako je zvýšená pravděpodobnost obezity a zhoršeného metabolismu glukózy a lipidů, mohou přispívat k celkově horšímu zdravotnímu stavu těchto jedinců. V kontextu migrény může tato kombinace nepříznivých faktorů vést k vyšší míře disability, a to bez ohledu na samotnou intenzitu či četnost záchvatů.

Klinické implikace a doporučení

Výsledky studie poukazují na důležitost zohlednění chronotypu v klinické péči o pacienty s migrénou. Večerní chronotyp sám o sobě není patologický, ale jeho nesoulad s běžným denním režimem většinové společnosti může vést k chronickému stresu, poruchám spánku a celkovému zhoršení zdraví.

Z toho vyplývají následující doporučení:

• Zvážit chronotyp při volbě terapeutického režimu u pacientů s migrénou.
• Podpořit „chronosynchronizaci“ – tedy úpravu denního režimu (spánku, aktivity, medikace) v souladu s biologickým rytmem.
• U večerních typů minimalizovat dopady, které přináší sociální jet lag, např. flexibilní pracovní dobou nebo cílenou edukací.
• Podpořit další výzkum v oblasti chronoterapie u migrény – včetně časování cvičení, medikace a životního stylu.

Závěr

Všechny výsledky této studie naznačují, že večerní chronotyp je rizikovým faktorem pro nepříznivé duševní a fyzické příznaky u pacientů s migrénou. Vzhledem k jeho vlivu nezávislému na klinickém obrazu migrény by měl být tento faktor zohledněn při plánování individuální léčby a preventivních opatření. Studie rovněž otevírá cestu k dalšímu výzkumu v oblasti chronoterapie, která může zlepšit kvalitu života pacientů a snížit zdravotní i sociální dopad migrény.

Reference

Baksa D, et al. Evening Chronotype Associates With Worse Physical and Mental Health and Headache-Related Disability Among Migraine Patients. J Sleep Res 2025 Apr 10:e70066. doi: 10.1111/jsr.70066. Epub ahead of print. PMID: 40205879.