A J O V Y

Důkazy z reálné praxe prokázaly, že fremanezumab, humanizovaná monoklonální protilátka (mAb), která selektivně cílí na ligand CGRP (calcitonin gene-related peptide), je účinná v prevenci migrény po dobu 1–2 let léčby. I přes nedávné aktualizace guidelines však některé regulační autority stále nařizují přerušení preventivní léčby anti-CGRP mAb po jednom roce nepřetržitého užívání. Toto přerušení léčby však rezultuje v to, že se migrenózní příznaky často vracejí a účinnost léčby může být po jejím opětovném zahájení snížena. K úplnému pochopení důsledků přerušení léčby a k doporučení dlouhodobých strategií léčby pro prevenci migrény jsou zapotřebí další důkazy.

PEARL (Pan‑European Real Life, EUPAS35111) je probíhající 24měsíční observační, prospektivní studie fáze IV z reálné klinické praxe hodnotící účinnost a bezpečnost fremanezumabu (225 mg měsíčně nebo 675 mg kvartálně) v prevenci epizodické (EM) a chronické (CM) migrény u 1 140 dospělých pacientů.

Tato 4. průběžná analýza, která byla provedena poté, co všichni účastníci dokončili³ 12 měsíců léčby, hodnotila dopad přerušení a opětovného zahájení léčby fremanezumabem.

U 220 účastníků byly hodnoceny tyto průzkumné cílové parametry:

• vliv přerušení a opětovného zahájení léčby na účinnost fremanezumabu při snižování počtu dnů s migrénou v měsíci (monthly migraine days, MMD),
• důvody přerušení a opětovného zahájení léčby fremanezumabem,
• vliv přerušení léčby na zhoršení migrény (definované jako ≥ 50% nárůst MMD oproti výchozímu stavu).
  
  

Výsledky

• U účastníků s dokumentovaným přerušením léčby fremanezumabem byla průměrná doba od první dávky do přerušení léčby 11,2 měsíce. Nejčastějším důvodem pro přerušení léčby fremanezumabem byla kritéria úhrady, a to u 44,5 % účastníků, přičemž kritéria úhrady hrála téměř stejnou roli u účastníků s epizodickou migrénou (EM) jako u účastníků s chronickou migrénou (CM).
• U účastníků s dokumentovaným opětovným zahájením léčby fremanezumabem byla průměrná doba od přerušení do opětovného zahájení léčby 2,6 měsíce. Nejčastějším důvodem pro opětovné zahájení léčby bylo zhoršení migrény (40,1 % pacientů), přičemž tento důvod byl patrný u většího počtu pacientů s EM ve srovnání s pacienty s CM (55,6 % vs. 30,8 %).
• U více než 40 % účastníků došlo během dvou měsíců po přerušení léčby fremanezumabem ke zhoršení migrény (≥ 50% nárůst MMD), přestože hodnota MMD zůstala pod výchozí úrovní.
  
  

• Podíl pacientů, kteří dosáhli ≥ 50% snížení MMD v prvním, resp. třetím měsíci, byl 49,0 % a 58,9 % v prvním období léčby (v 1. léčebném cyklu) ve srovnání s nižší účinností 35,7 % a 45,5 % ve druhém období léčby (po opětovném zahájení léčby).
  
  

• Průměrná hodnota MMD se po opětovném nasazení fremanezumabu snížila, ale zůstala vyšší než před přerušením léčby.
  
  

Závěr

V této analýze byl po přerušení léčby fremanezumabem pozorován výrazný nárůst MMD s relativně sníženou účinností v prvních třech měsících po opětovném zahájení léčby ve srovnání s prvním léčebným cyklem.

Výsledky analýzy zpochybňují opodstatněnost povinného přerušení léčby a zdůrazňují potřebu kontinuity léčby a individuálních, nepřerušovaných strategií léčby jednotlivých pacientů. Cíle léčby v profylaxi migrény by měly směřovat k minimalizaci dopadu postižení souvisejícího s migrénou.

Reference

Mitsikostas D, et al. Impact of Fremanezumab Cessation and Reinitiation in Migraine Management: PEARL Study 4^th Interim Analysis, Presented at the European Headache Congress (EHC), 4-7 December, 2024; Rotterdam, The Netherlands, Originally presented at the European Academy of Neurology (EAN) Congress, 29 June-2 July, 2024; Helsinki, Finland; P183.