Aktuality

Výzkum 1. LF UK odkryl skutečné požadavky českých pacientů na telemedicínu

Tisková zpráva: Pacientské organizace představily strategii rozvoje telemedicínských služeb pohledem pacientů, která vznikla ve spolupráci s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy (1. LF UK) a za podpory Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Českému zdravotnictví strategický dokument k telemedicíně dosud chyběl.

Pandemie covidu-19 si vyžádala dočasné omezení přímého poskytování zdravotních služeb ve všech segmentech zdravotní péče. Poskytovatelé zdravotních služeb byli nuceni přejít na distanční způsob komunikace s pacienty, který do té doby využívali jen velmi omezeně. Ukázalo se, že telemedicína, tedy poskytování zdravotních služeb na dálku pomocí informačních a komunikačních technologií (ICT), je oborem s velkou perspektivou a stane se trvalou součástí českého zdravotnictví. V současné době se telemedicínou zabývá v různých institucích několik pracovních skupin, které však nejsou vzájemně koordinovány.

Výzkum potřeb pacientů v oblasti telemedicíny

Pacienti, na něž budou mít nově zaváděné telemedicínské služby zásadní dopad, očekávají telemedicínu kvalitní, bezpečnou a komplexně regulovanou. Proto nově založená Národní asociace pacientských organizací (NAPO) na základě spolupráce s 1. LF UK připravila Strategii distanční péče perspektivou pacientů. Strategie vychází z výsledků výzkumu 1. LF UK, který zahrnoval rozhovory s pacienty, dotazníkové šetření mezi členy pacientských organizací v rámci projektu Akademie pacientských organizací (APO) a kulaté stoly s experty z řad lékařů a farmaceutů, státní správy, zdravotních pojišťoven, zástupců poskytovatelů zdravotních služeb, farmaceutických společností a pacientských organizací, které byly podpořeny AIFP. „Farmaceutický průmysl dlouhodobě podporuje rozvoj digitalizace a elektronizace českého zdravotnictví, a to zejména v oblastech klinických studií a hodnocení účinnosti moderních terapií. Během pandemie se navíc mnohokrát ukázalo, že bez možnosti telemedicíny nelze některé typy léčby efektivně využívat,“ říká Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M, výkonný ředitel AIFP. 

„Pozitivním zjištěním tohoto výzkumu je, že 82 % pacientů angažovaných v pacientských organizacích je silně motivováno k využívání informačních a komunikačních technologií při čerpání zdravotní péče a mají pozitivní očekávání v souvislosti s rozvojem telemedicíny. Naše závěry však poukazují na současnou nepřipravenost zdravotnického systému na poskytování zdravotních služeb distanční formou. Téměř polovina z motivovaných pacientů má i určité obavy z pochybení zdravotníků při péči na dálku a obavy o bezpečnost sdílených dat,“ zdůrazňuje hlavní autorka výzkumu MUDr. Mgr. Jolana Kopsa Těšinová, PhD., přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK. Jak dále uvádí, je nutné počítat také s tím, že 18 % pacientů nechce telemedicínu v budoucnu využívat z důvodu velkých obav, znalostních a technických bariér. I experti upozorňují, že telemedicína musí být zaváděna s respektem k aktuálním požadavkům a možnostem příjemců péče.

„Jako učitelé budoucích lékařů vnímáme velmi silně potřebu naučit mediky, jak prostřednictvím digitálních technologií s pacienty nejen správně, bezpečně a efektivně komunikovat, ale také jim v distančním prostředí poskytnout adekvátní péči. 1. lékařská fakulta již zavedla předmět Informační technologie, telemedicína a virtuální realita, kde mohou medici správné formy komunikace nacvičovat. Chtěli bychom ale postupy více systemizovat do jakési sady zásad telekomunikace pro lékaře,“ předpokládá děkan 1. LF UK prof. MUDr. Martin Vokurka, CSc.

První strategie rozvoje telemedicíny v ČR

Strategie distanční péče perspektivou pacientských organizací (tzv. „Pacientské desatero“), které vychází z výsledků výzkumu 1. LF UK, je prvním strategickým dokumentem svého druhu v České republice. Dává přehled důležitých aspektů, které je v telemedicíně potřeba systémově uchopit. Předkládá deset bodů, které se týkají organizačně-technického zajištění, způsobu práce lékaře nebo farmaceuta s pacientem, úhrad tohoto druhu služeb i podpory digitální gramotnosti.

Dokument byl prezentován na konferenci Digitální medicína (nejen) pro pacienty, kterou v Praze 30. listopadu uspořádala 1. lékařská fakulta UK a AIFP. V závěru konference se zúčastněné instituce přihlásily na výzvu NAPO ke spolupráci na naplnění jednotlivých oblastí Pacientského desatera (jednotlivé závazky jsou prezentovány v závěru záznamu tiskové konference na adrese: https://bit.ly/TKtelemedicina).

Strategie distanční péče perspektivou pacientských organizací (tzv. „Pacientské desatero“)

1. Právní jistota

Pacienti potřebují jistotu, že jsou citlivá data o jejich zdravotním stavu zabezpečena a že je lékař na dálku léčí stejně dobře, jako by byli u něj v ordinaci. Proto je nutné novelizovat existující zákonné normy a připravit nové tak, aby existoval jednotný právní rámec pro zabezpečení a odolnost citlivých dat a aby stejné podmínky platily pro všechny poskytovatele telemedicínských služeb. Poskytovatel musí mít odpovědnost za to, že léčba je poskytována lege artis.

2. Organizace péče

Pacienti potřebují snadno zjistit, zda jejich lékař poskytuje telemedicínské služby. Požadují funkční rezervační systémy a nechápou, proč jim lékař nebere telefon nebo proč musejí na vyšetření čekat. Z toho důvodu by měl existovat seznam poskytovatelů telemedicínských služeb a popis rozsahu jejich služeb, který jsou povinni zveřejňovat. Je žádoucí, aby existoval standardní proces digitální medicíny, aby se pacienti nemuseli u každého lékaře učit jiný systém.

3. Bezpečné technologie

Pacienty zajímá, kam odcházejí data například z jejich glukometru a kdo všechno se k nim dostane. Proto požadujeme zavedení závazného standardu technické vybavenosti poskytovatele distanční digitální služby a systému certifikace ICT technologií, komunikačních systémů a aplikací.

4. Správná komunikace vzdáleným přístupem

Vyšetření na dálku probíhá jinak než v ordinaci, kde lékař pacienta vidí a řadu informací může získat vlastním pozorováním. Pacienti mají obavu, že nedokážou lékaři podat správné informace o svém stavu. Zdravotničtí pracovníci i pacienti budou potřebovat průpravu v efektivní digitální komunikaci. K tomu jim pomohou strukturované dotazníky před i při vyšetření a uživatelské návody.

5. Autonomie pacientova rozhodování

Někteří pacienti se obávají, že přijdou o možnost navštívit lékaře v ordinaci. Nejsou si také jisti, jak se budou moci na dálku rozhodovat, například zda budou moci léčbu odmítnout. Proto musejí být stanovena jednotná pravidla poskytování telemedicínských služeb s ohledem na autonomii pacientova rozhodování, například jednotný standard pro pacientský souhlas.

6. Ochrana soukromí pacientů

Pacienty zajímá, jak si lékař na dálku ověří jejich totožnost a zda je u takové formy vyšetření bude moci doprovázet například člen rodiny. Musí být stanovena jednotná pravidla poskytování telemedicínských služeb s ohledem na ochranu soukromí, zejména v otázce nakládání se zdravotnickou dokumentací.

7. Úhradový standard

Pro pacienty je zásadní, které telemedicínské výkony bude hradit pojišťovna a zda si případně budou moci za službu připlatit, aby nemuseli vážit cestu do ordinace. Systém úhrad pro telemedicínské výkony musí být transparentním proces založeným na HTA (hodnocení zdravotnických technologií) za účasti pacientských organizací. Zdravotní systém by měl poskytovatele motivovat k telemedicínským službám a zachovat dostatečný časový prostor pro komunikaci lékaře a pacienta.

8. Distanční péče i v lékárenství

Pacientům vadí obíhat lékárny, chtějí svůj lék na předpis dostat domů zásilkovou službou. V takovém případě ale potřebují vědět, na koho se mohou obrátit s dotazy ohledně užívání. Zavedení distančního výdeje léků na předpis je žádoucí, ovšem při zachování bezpečnosti, kvality a dostupnosti. Pacient ale musí nadále mít možnost rozhodnout se, jaký druh výdeje léků využije.

9. Digitální gramotnost

Určitá rezervovanost vůči novým digitálním systémům je patrná u pacientů i zdravotnických pracovníků. Rozvoj telemedicíny vyžaduje zavedení školicích a motivačních programů. Pacientské organizace jsou připraveny významně se do zvyšování digitální gramotnosti zapojit.

10. Budoucnost

Pacienty zajímá, kam až se může telemedicína rozvíjet a jaké nové dovednosti pro ni budou potřebovat. Proto očekáváme, že ministerstvo zdravotnictví připraví s účastí pacientských organizací dlouhodobou strategii digitálního zdravotnictví a stát bude finančně podporovat jak vědu a výzkum v oblasti telemedicíny, tak vzdělávání a rozvoj digitální gramotnosti zaštiťované pacientskými organizacemi.

Pro více informací kontaktujte:

1. LF UK: Petra Klusáková, DiS., tisková mluvčí, petra.klusakova@lf1.cuni.cz, tel. 224 964406, mob. 773 205 725

AIFP: Ing. Markéta Kolanová, MA, PR manažerka, marketa.kolanova@aifp.cz, mob. 734 623 626

NAPO: Mgr. Bohdana Rambousková, PR manažerka, napo@silapacientu.cz, mob. 606 191 154

Zdroj: www.aifp.cz